Jak přelstít kukačku: Ptáci opatřují skořápky vajec ochrannými prvky

14.08.2020 - Jaroslav Petr

Snad nejznámějším padělatelem světa zvířat je kukačka obecná, která se snaží co nejvěrněji připodobnit svá vajíčka snůšce hostitele. Oběti podvrhů s ní bojují obdobně, jako se světové banky snaží čelit penězokazcům

<p>V okamžiku, kdy se z podvrženého vejce vylíhne malá kukačka, má hnízdní parazit vyhráno. Ještě slepá kukačka vytlačí hostitelova vajíčka nebo už vylíhlá mláďata z hnízda a uzurpuje si péči hostitele. Ve výřezu vajíčka <strong>ťuhýka obecného</strong> s „kódem“, který má odhalit podvrh.</p>

V okamžiku, kdy se z podvrženého vejce vylíhne malá kukačka, má hnízdní parazit vyhráno. Ještě slepá kukačka vytlačí hostitelova vajíčka nebo už vylíhlá mláďata z hnízda a uzurpuje si péči hostitele. Ve výřezu vajíčka ťuhýka obecného s „kódem“, který má odhalit podvrh.


Reklama

Kukačka obecná (Cuculus canorus) je hnízdní parazit, který podstrkává vajíčka do hnízd více než stovky ptačích druhů. K téhle „vaječné diverzi“ je kukačka díky několika trikům dokonale uzpůsobena. Ani ptáci, jimž je kukaččí vejce podstrčeno „k výchově“ ovšem nejsou vůči záškodnickému chování hnízdního parazita zcela bezbranní… 

Problém vaječných padělků

Kukaččí samička většinou klade vejce do hnízda ptačího druhu, který ji samotnou odchoval. Pěstouny pro své potomky si vybírá podle jejich zpěvu, jehož charakteristika jí utkvěla v paměti ještě v dobách, kdy sama jako mládě vyrůstala v hnízdě nedobrovolných hostitelů. Výběr vhodného druhu je důležitý, protože samička snáší vejce se skořápkou zbarvenou tak, aby se podobala barvě hostitelových vajec. Nápadně odlišné vejce by vzbudilo podezření. Pěstouni by pak viditelně jiné kukaččí vejce buď vyhodili z hnízda ven, proklovli mu skořápku a tím zabránili jeho vývoji, nebo by vejce „zazdili“ pod další vrstvou materiálu nanošeného do hnízda. Je proto v zájmu kukačky, aby se její vejce podobala vejcím hostitelského druhu co nejvíc a riziko odhalení se tak snížilo na minimum. 

Vyvinuli si ptáci nějakou obranu proti „maskování“ kukaččích vajec? Vědci o tom dlouho pochybovali. Výzkumy Mary Caswell Stoddardové z Harvard University, Rebeccy Kilnerové a Christophera Towna z University of Cambridge však odhalily, že se ptáci brání kukačce tím, že svá vejce skrytě „značkují“. Používají něco podobného, jako je vodoznak na bankovkách.

Objev skrytých značek

Stoddardová, Kilnerová a Town nafotografovali ve vlnových délkách, které vnímají ptáci svým zrakem, bezmála sedm set vajec osmi ptačích druhů. Vybrali si ty ptáky, kteří se nejčastěji stávají obětí kukaččích „podvrhů“. Snímky pak pomocí počítačového programu převedli na obrázky, na kterých vidí lidské oko vejce tak, jak je vnímají svým zrakem sami ptáci. 

„Konvertované“ obrázky podrobili vědci počítačové analýze obrazu speciálně vyvinutým programem NaturePatternMatch. Tento software hodnotí obraz podobným způsobem, jakým ho zpracovává ptačí mozek. Vědci pátrali po skrytých vzorech, které ptáci na svých vejcích mohou vidět. A našli je. 

Jeden systém stačí

Skryté vzory, které podvádění ptáci umisťují na svá vejce, kukačka zřejmě nedokáže odhalit. Zatím se jim totiž nepřizpůsobila a kukaččí vejce „vodoznak“ pro identifikaci „padělků“ postrádají. Nejpropracovanější „vodoznak“ mají na vejcích ty druhy, které se stávají nejčastěji obětí kukaček. Ptáci mají díky tomu větší šanci na odhalení podstrčeného kukaččího vejce mezi jejich vlastní snůškou. Například pěnkava jíkavec (Fringilla montifringilla) klade vajíčka s několika náhodně umístěnými „značkami“, což se ukazuje jako velmi dobrý odlišovací znak. 

TIP: Příběh jako z bajek: Drongové afričtí plaší surikaty cizí řečí

Ptáci si vyvinuli hned několik systémů „značení“ svých vajec. Například samice ťuhýka obecného (Lanius collurio) využívají „univerzální kód“ společný pro celý druh. Naopak samice rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) mají každá svůj vlastní systém značení vajec. Ani u jednoho z osmi hodnocených druhů vědci nezjistili, že by kombinoval několik systémů „bezpečnostního značení“. Ptáci spoléhají vždy jen na jeden a zjevně jim to pro odhalení podstrčených kukaččích vajec stačí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907