Jak prozkoumat oceány ledových měsíců? Pošleme tam robotické ponorky!

18.08.2016 - Stanislav Mihulka

Překonáme-li technické překážky, mohly by za několik desetiletí robotické ponorky zkoumat Titan, Europu, Ganymed a Enceladus


Reklama

Mezi nejvíce vzrušující objevy planetárních věd posledních desetiletí náležejí moře na ledových měsících Jupiteru a Saturnu. Na Titanu jsou povrchová moře kapalných uhlovodíků, zatímco na Europě, Ganymedu a Enceladu jsou podle všeho pod ledem oceány, v nichž je podstatně zastoupena kapalná voda.

Vědci nevylučují, že by v takovém prostředí mohl existovat život. Prozatím o těchto oceánech ale téměř nic nevíme. Jak bychom je mohli prozkoumat?

Autonomní ponorky pro ledové měsíce

Zajímavou možností jsou robotické ponorky, které bychom tam mohli poslat. Nebude to ale úplně snadné. S prostředím ledových měsíců nemáme prakticky žádné zkušenosti, takže budeme muset pečlivě promyslet tvar ponorek a jejich konstrukci. Ponorky pro ledové měsíce budou muset být značně autonomní a se Zemí budou komunikovat jedině z povrchu příslušného měsíce.

Velkým problémem bude pohon těchto ponorek, které se na Europě, Ganymedu a Enceladu ještě navíc budou muset dostat skrz kilometry ledu. Vědci mají také obavy, aby pozemské sondy nekontaminovaly prostředí těchto měsíců pozemskými organismy, takže bude rovněž nutné ponorky pro ledové měsíce extrémním způsobem sterilizovat.

TIP: Jak zkoumat Titan, největší Saturnův měsíc? Ponorkou a létajícím dronem

Překážky to jsou velké, NASA i další vesmírné agentury už ale na takových sondách pracují. Podle dnešních předpokladů by se první taková ponorka mohla dostat na ledový měsíc někdy v polovině čtyřicátých let tohoto století.

Reklama

  • Zdroj textu:

    The Conversation

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907