Svítivost stálice je objektivní fyzikální veličinou, která udává, kolik zářivé energie hvězda celkově vydává do okolí. V případě Slunce jde o hodnotu přibližně 3,86 × 1026 W. Svítivost hvězd však nelze měřit přímo, neboť by to vyžadovalo umístit přesné přístroje do bezprostřední blízkosti žhavého objektu. Astronomové si tedy pomáhají několika „triky“.
Jednak neměří přímo svítivost, ale tzv. zdánlivou jasnost neboli hvězdnou velikost, která se udává v magnitudách. Tato logaritmická veličina přesně navazuje na škálu hvězdných velikostí zavedených ve starověku Ptolemaiem. Abychom mohli přepočítat zdánlivou jasnost na svítivost, potřebujeme ještě znát vzdálenost stálice. Tu lze přitom určit mnoha metodami.
Předpokládáme-li dále, že mezi námi a hvězdou neleží žádný významný zdroj rozptylu světla (v tom případě lze zjednodušeně říct, že intenzita osvětlení „klesá s druhou mocninou vzdálenosti“) a že stálice vysílá do okolí záření tzv. izotropně, tedy do všech směrů stejně, můžeme odhadnout její celkovou svítivost. Protože se obvykle jedná o velká čísla, bývá zvykem ji porovnávat se svítivostí Slunce a uvádět v těchto jednotkách – například 10 sluncí.
Tajemství vesmíru 11/2016
VědaPitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)
VálkaZ nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)
ZajímavostiČlánek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemian, CC0)