Jak se měří svítivost hvězdy?

16.09.2017 - Michal Švanda

Hvězdokupa Plejády -<p>Nejjasnější hvězdou Plejád je Alcyone, jenž má svítivost 795krát větší než Slunce. Velmi zajímavá je i hvězda Pleione, která má zářivý výkon asi 50krát větší než Slunce a kolem své osy se otočí jednou za sedm hodin</p>
Hvězdokupa Plejády -

Nejjasnější hvězdou Plejád je Alcyone, jenž má svítivost 795krát větší než Slunce. Velmi zajímavá je i hvězda Pleione, která má zářivý výkon asi 50krát větší než Slunce a kolem své osy se otočí jednou za sedm hodin


Reklama

Svítivost stálice je objektivní fyzikální veličinou, která udává, kolik zářivé energie hvězda celkově vydává do okolí. V případě Slunce jde o hodnotu přibližně 3,86 × 1026 W. Svítivost hvězd však nelze měřit přímo, neboť by to vyžadovalo umístit přesné přístroje do bezprostřední blízkosti žhavého objektu. Astronomové si tedy pomáhají několika „triky“. 

Jednak neměří přímo svítivost, ale tzv. zdánlivou jasnost neboli hvězdnou velikost, která se udává v magnitudách. Tato logaritmická veličina přesně navazuje na škálu hvězdných velikostí zavedených ve starověku Ptolemaiem. Abychom mohli přepočítat zdánlivou jasnost na svítivost, potřebujeme ještě znát vzdálenost stálice. Tu lze přitom určit mnoha metodami.

Předpokládáme-li dále, že mezi námi a hvězdou neleží žádný významný zdroj rozptylu světla (v tom případě lze zjednodušeně říct, že intenzita osvětlení „klesá s druhou mocninou vzdálenosti“) a že stálice vysílá do okolí záření tzv. izotropně, tedy do všech směrů stejně, můžeme odhadnout její celkovou svítivost. Protože se obvykle jedná o velká čísla, bývá zvykem ji porovnávat se svítivostí Slunce a uvádět v těchto jednotkách – například 10 sluncí. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2016

  • Zdroj fotografií: Marco Lorenzi



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

 Jak dostát svým závazkům? Pomůže vhodná strava, nebo je nutno přikročit k razantnějším úpravám? (ilustrace: Midjourney AI, CC0)

Historie

Pitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana PavlovaCC BY-SA 4.0)

Věda

Z nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)

Válka

Uran a jeho měsíce zřejmě skrývají nejedno tajemství. (foto: Wikimedia Commons, NASACC0)

Vesmír
Revue

Článek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemianCC0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907