Jak se určuje hmotnost černé díry?

01.08.2020 - Michal Švanda


Reklama

Jako černou díru označujeme objekt s tak silnou gravitací, že úniková rychlost přesahuje rychlost světla. Z jeho gravitačního vlivu se pak nemohou vymanit ani fotony elektromagnetického záření. 

Černá díra se navenek projevuje pouze gravitací a přímo z toho vyplývají i možnosti jejího „zvážení“ na dálku. Předně, budeme-li mluvit o zcela samostatně existující černé díře, nelze ji na dálku ani odhalit, natož určit jakékoliv její parametry. Jedinou možností zůstává, že se nachází v blízkosti jiných, pozorovatelných objektů – tedy že tvoří součást dvojhvězdy nebo leží v centru vícehvězdného systému, například galaxie. Potom lze ke stanovení její hmotnosti využít Keplerovy zákony, které platí ve dvojhvězdách stejně jako v planetárních soustavách. 

TIP: Jak vznikají černé díry: Dokážeme vyluštit záhadu temných žroutů?

V nerozlišitelných případech, například u černých veleděr v centrech vzdálených galaxií, lze použít odvozené statistické vztahy. Hmotnost černé díry je pak možné odhadnout, třeba z disperze rychlostí stálic změřené ze spektra. V neposlední řadě můžeme hmotnost černé díry odhadnout, tvoří-li důsledek kolize ve spirálujícím binárním systému a je zdrojem gravitačních vln. Z jejich spektra lze rovněž určit hmotnost výsledného kompaktního objektu. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907