Jak velká je nejrozměrnější známá mlhovina?

10.08.2019 - redakce 100+1

Mlhoviny jsou obrovskými mezihvězdnými mračny prachových částic a plynů. Většina z nich měří v průměru stovky světelných let. Která z nich je ale největší?

<p>Oblak plynu NGC 604 v galaxii M33 je tak velký, že by v něm mohlo vzniknout dost stálic i na kulovou hvězdokupu.</p>

Oblak plynu NGC 604 v galaxii M33 je tak velký, že by v něm mohlo vzniknout dost stálic i na kulovou hvězdokupu.


Reklama

Na danou otázku neexistuje jednoznačná odpověď: Jednak jsou naše pozorovací údaje z mnoha důvodů nekompletní a jednak je pojem „mlhovina“ v tomto ohledu doslova poněkud zamlžený. Pokud bychom se zajímali o největší známý objekt, který pravděpodobně tvoří převážně plyn, museli bychom zmínit EQ J221734.0+001701 – obrovskou koncentraci vodíku ve vzdálenosti 13 miliard světelných let. Jde zřejmě o protokupu galaxií z dávné minulosti s rozměry přesahujícími 200 milionů světelných roků. Objekt lze pozorovat v ultrafialové čáře vodíku Lyman α.

TIP: Fotogalerie: Nejkrásnější mlhoviny ve vesmíru

Největší známou „klasickou“ mlhovinu představuje oblast ionizovaného vodíku (H II oblast) s označením NGC 604, v galaxii M33 v Trojúhelníku. Navzdory obrovské vzdálenosti je pozorovatelná amatérskými dalekohledy a její rozměry se odhadují na 1 520 světelných let. V naší Galaxii je patrně největší Gumova mlhovina, velmi slabý rozpínající se zbytek po supernově: Na jižní obloze zabírá oblouk téměř 40° a jeho lineární rozměry se odhadují na 1 100 světelných roků. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Obnova historických budov vyžaduje znalost tradičních technik, jako je práce se dřevem či tvorba jemných omítek.

Zajímavosti

Letecká doprava v Chicagu

Věda

Dnes silnice číslo 66 slouží hlavně turistům a nostalgikům.

Historie

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907