Proč psi a kočky vidí v noci lépe než člověk?

06.09.2013 - redakce 100+1

Pes, kočka a křeček patří k oblíbeným domácím mazlíčkům. Jak však vnímají svět kolem sebe tato zvířata? Vidí stejně jako člověk, nebo je jejich perspektiva zcela jiná?


Reklama

Psi sice nevidí černobíle, jak se často traduje, ale vnímají okolí v tlumenějších barvách než člověk. Je tomu tak proto, že psí sítnice je tvořená především tyčinkami, kterým stačí méně světla, ale vidí pouze černobíle. Na světlo náročnějších čípků, jimiž oko vidí barevně, má psí oko méně než člověk (člověk má tři typy čípků, kdežto pes jen dva). Psí zrak je tedy lépe uzpůsoben na noční vidění (nevyžaduje tolik světla), ale hůře rozlišuje barevné odstíny, asi jako u člověka postiženého barvoslepostí. Psi těžko rozlišují zelenou a červenou barvu a obraz vnímají v odstínech modré, žluté a šedé. Mimo to nemají příliš vyvinutou schopnost zaostřit zrak na tvar - předmět či osobu tedy mohou vidět rozmazaně. Objekt, který člověk vidí jasně na vzdálenost 22,8 m, vnímá pes stejným způsobem ze vzdálenosti 6 m. Naproti tomu však psi mnohem lépe identifikují jakýkoli pohyb či blikající světlo.

U koček je to velmi podobné. I ony mají v oku více tyčinek než čípků, takže příliš dobře nerozlišují barvy, ale výborně vidí za šera. Stačí jim dokonce jedna šestina světla, které pro dobré vidění potřebuje lidské oko. Stejně jako u psů i kočičí zrak využívá lesklých buněk, tvořících za sítnicí odrazové políčko. Světlo dopadající na oko se tímto políčkem znásobuje a způsobuje tak lepší vidění za šera. Kočičí zorničky jsou dokonale přizpůsobivé světelným podmínkám – podle množství světla mění svou velikost. Kočky pravděpodobně vidí nejostřeji na vzdálenost 2 až 6 metrů.

Vzhledem k tomu, že křečci jsou noční tvorové, není jejich zrak nijak zvlášť vyvinut. Mnohem důležitější je pro ně čich a sluch. Barvy a tvary pravděpodobně příliš nevnímají a na vzdálenost větší než jeden metr nerozeznají obrysy předmětů. I oni však dobře vidí pohyb a oči posazené po stranách hlavy jim umožňují zachytit celé okolí. Na denním světle jsou téměř slepí a musí se spolehnout na své lépe vyvinuté smysly.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907