Jak vystopovat vražedné kartely pašeráků slonoviny? Do hry vstupují testy DNA

21.09.2018 - Stanislav Mihulka

Analýza DNA odhalila, že většina pašované slonoviny prošla sítí pašeráků, která operuje ve třech afrických přístavech - v Keni, Ugandě a Togu

<p>Kly zabavené při zátahu v Singapuru, v roce 2015</p>

Kly zabavené při zátahu v Singapuru, v roce 2015


Reklama

Cena slonoviny dosáhla astronomických výšek. Gangy pytláků a pašeráků této převzácné komodity se tím pádem neštítí vůbec ničeho. Vědci se s nimi snaží bojovat, jak to jenom jde, protože bez neutralizace zločineckých sítí kolem slonoviny jsou dny slonů na této planetě pravděpodobně sečteny.

Američtí vědci používají ke stopování pašeráků testování DNA ze zabavené slonoviny. Nejprve sestavili genetickou mapu populací slonů v Africe, Následně analyzovali DNA z celkem 38 velkých nákladů slonoviny, které byly zabaveny během uplynulých tří let.

TIP: Blíží se konec obchodu se slonovinou? V Keni shoří sloní kly za miliardy

Když vědci porovnali DNA sloních populací s DNA vytažené ze zabavené slonoviny, mohli určit, jakými cestami se pašovaná slonovina pohybuje. Ukázalo se, že většina ze zkoumaných zásilek slonoviny ve skutečnost prošla stejnou sítí pašeráků, která operuje ve třech afrických přístavech, v Keni, Ugandě a Togu. Pokud se úřadům povede zasáhnout klíčové kartely pašeráků slonoviny, mohlo by to mít značný vliv na boj o záchranu slonů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Washington

  • Zdroj fotografií: Center for Conservation Biology/University of Washington



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907