Jaké bylo nejvznešenější řemeslo v historii? Odpověď vás možná překvapí

08.10.2017 - Roman Malach

Při slavnostních průvodech chodili hned za městskou radou, až za nimi následovali zlatníci, platnéři a další řemesla – od nejpočestnějších po ty nejméně spanilé

Řezníci -<p>Prodej masa byl prací ryze mužskou, žena v krámu neměla co pohledávat</p>
Řezníci -

Prodej masa byl prací ryze mužskou, žena v krámu neměla co pohledávat


Reklama

Řezníci zajišťovali masitou stravu pro celé město, bohaté měšťany si snadno zavázali nejvýtečnějším podpultovým zbožím a navíc poskytovali suroviny lojovníkům, mydlářům, ševcům nebo koželuhům. Jako samostatné řemeslo seřeznictví v českých zemích objevilo ve 13. století. Během století následujícího bychom v Praze našli více než sto a ve větších městech dvě až pět desítek řezníků. Na sklonku středověku byl řezník podobně jako pekař v každém městě samozřejmostí. Původně nešlo o odbornou práci, zabít a naporcovat dobytče mohl prakticky každý.

Masné krámy

Řezníci chovali dobytek buď přímo ve svých domech, nebo jej kupovali na venkově. Nakupoval mistr osobně, výjimečně nejzkušenější z tovaryšů. Ze vsi stádo odváděl řezník vybavený řeznickou holí a v doprovodu psa, který na povel „požeň“ štěkal a dorážel na zvířata, čímž je nutil k chůzi. Nákup většího množství dobytka vyžadoval velkou hotovost. Konšelé proto řezníkům často poskytovali bezúročné půjčky. Běžně se ale stávalo, že řezník nejlepší kusy prodal ještě další osobě za lepší peníz nebo se se všemi penězi vytratil neznámo kam.

S rostoucím počtem měšťanů rostlo i množství žádaného masa a tedy i počet řezníků a takzvaných masných krámů. Tyto tržní prostory, určené k prodeji masa a masných výrobků, byly původně dřevěné. Později dostávaly kamennou podobu a byly také často zahlubovány, aby v nich majitelé zajistili chladné prostředí a tedy lepší trvanlivost zboží. Řezníků bývalo ve městě vždy o něco víc než masných krámů, ale v omezeném počtu kvůli přiměřené konkurenci. Ten, kdo neměl svůj krám, prodával doma a byl „krámu čekatel“. Mohl jej získat například až poté, co jiný z řezníků umřel. Krám vlastnil řeznický mistr a po něm jeho syn. Pokud neměl syna, připadl nejstaršímu z řeznických čekatelů. 

Rozrůstající se vrstva měšťanstva poptávala také více masných výrobků a řezníci ve velkých městech se mohli specializovat. Vydělili se sádelníci,  lojovníci, drobníci a drštkáři, tedy ti, co zpracovávali a prodávali pouze droby, jitrnice, jelita a klobásy, a uzenáři. Takto úzce profilovaní řemeslníci byli vždy sdruženi v cechu společně s řezníky. V menších městech se řezníci běžně věnovali všem výše uvedeným činnostem, navíc vyráběli a prodávali mýdlo a svíčky ze skopového nebo hovězího loje. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie 12/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přes porážku u Bzury dokázala část polské armády ustoupit za Vislu a směřovala na jihovýchod země. Do průběhu bojů ale osudově zasáhla sovětská invaze do Polska ze 17. září 1939.

Zajímavosti

Oblíbené i obávané buráky

Věda

Devět metrů dlouhý bazén pojme až deset plavců.

Revue

Rentgenový záblesk supermasivní černé díry galaxie GSN 069

Vesmír

 Torpédovka 79T táhne vrak vzducholodě do přístavu v zálivu Veruda

 

Válka

Císař Karel VI. jako český král v korunovačním rouchu.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907