Chondrity, pallasity, achondrity: Jaké druhy meteoritů existují a jak se poznají?

08.06.2021 - Pavel Gabzdyl

Na Zemi dopadne každý den několik desítek až stovek tun vesmírného prachu a drobných hornin. Může se stát, že na nějaký vesmírný kousek narazíte i vy. Jak se meteority liší?

<h3>Železo-kamenné meteority</h3><p>Jedná se o meteority složené zhruba ze stejného množství kovového železa a křemičitanů, především olivínu. Nejznámější jsou tzv. <strong>pallasity</strong>, které odkrývají pohled do nitra zárodků dnešních planetek a planet. <strong>Tento vzácný typ meteoritů vznikal na rozhraní jádra a pláště planetky, v hloubce několika kilometrů.</strong> Právě tam došlo k „promíchání“ olivínu z pláště s materiálem železo-niklového jádra. Tak vznikl jeden z nejhezčích typů meteoritů vůbec. <em>(foto: Wikimedia Commons, Doug Bowman, CC BY 2.0)</em></p>

Železo-kamenné meteority

Jedná se o meteority složené zhruba ze stejného množství kovového železa a křemičitanů, především olivínu. Nejznámější jsou tzv. pallasity, které odkrývají pohled do nitra zárodků dnešních planetek a planet. Tento vzácný typ meteoritů vznikal na rozhraní jádra a pláště planetky, v hloubce několika kilometrů. Právě tam došlo k „promíchání“ olivínu z pláště s materiálem železo-niklového jádra. Tak vznikl jeden z nejhezčích typů meteoritů vůbec. (foto: Wikimedia Commons, Doug Bowman, CC BY 2.0)

<h3>Kamenné meteority</h3><p>Kamenné meteority rozdělujeme na <strong>chondrity</strong> a <strong>achondrity</strong>, přičemž zdaleka nejběžnější jsou chondrity s typickými chondrami. Jejich zvláštní podskupinu tvoří uhlíkaté chondrity, které obsahují vodu a mají také poměrně vysoký obsah uhlíku ve formě složitých organických sloučenin. Jen zřídka ovšem přežijí průlet atmosférou a na zemském povrchu rychle podléhají erozi. <strong>Chondrity jsou považovány za vzorky materiálu, z něhož vznikla Sluneční soustava.</strong></p><p>Další typ kamenných meteoritů představují achondrity, jejichž mateřskými tělesy jsou planetky o rozměrech od několika kilometrů až po velké kamenné planety. Jde tedy o materiál, který byl vyražen do meziplanetárního prostoru při velkých srážkách s jinými objekty. V případě některých skupin achondritů už vědci znají i jejich mateřská tělesa. <strong>Tak například achondrity SNC pocházejí z Marsu, achondrity HED z planetky 4 Vesta a lunární achondrity z našeho Měsíce. </strong><em>(foto: Wikimedia Commons, H. Raab, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Kamenné meteority

Kamenné meteority rozdělujeme na chondrity a achondrity, přičemž zdaleka nejběžnější jsou chondrity s typickými chondrami. Jejich zvláštní podskupinu tvoří uhlíkaté chondrity, které obsahují vodu a mají také poměrně vysoký obsah uhlíku ve formě složitých organických sloučenin. Jen zřídka ovšem přežijí průlet atmosférou a na zemském povrchu rychle podléhají erozi. Chondrity jsou považovány za vzorky materiálu, z něhož vznikla Sluneční soustava.

Další typ kamenných meteoritů představují achondrity, jejichž mateřskými tělesy jsou planetky o rozměrech od několika kilometrů až po velké kamenné planety. Jde tedy o materiál, který byl vyražen do meziplanetárního prostoru při velkých srážkách s jinými objekty. V případě některých skupin achondritů už vědci znají i jejich mateřská tělesa. Tak například achondrity SNC pocházejí z Marsu, achondrity HED z planetky 4 Vesta a lunární achondrity z našeho Měsíce. (foto: Wikimedia Commons, H. Raab, CC BY-SA 3.0)

<h3>Železné meteority</h3><p>I když jsou nejhojnějším typem meteoritů v meziplanetárním prostoru chondrity, v pozemských sbírkách se nejčastěji setkáme s meteority železnými. Snášejí totiž průlet atmosférou lépe než chondrity, dobře odolávají pozemské erozi a také se dají snadněji odlišit od běžných pozemských hornin. <strong>Železné meteority představují pozůstatky jader zárodků planet o průměru několika stovek kilometrů. </strong><em>(foto: Wikimedia Commons, H. Zell, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Železné meteority

I když jsou nejhojnějším typem meteoritů v meziplanetárním prostoru chondrity, v pozemských sbírkách se nejčastěji setkáme s meteority železnými. Snášejí totiž průlet atmosférou lépe než chondrity, dobře odolávají pozemské erozi a také se dají snadněji odlišit od běžných pozemských hornin. Železné meteority představují pozůstatky jader zárodků planet o průměru několika stovek kilometrů. (foto: Wikimedia Commons, H. Zell, CC BY-SA 3.0)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of CongressCC0)

Zajímavosti

Pouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa KennedyCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Argentinské kukuřičné pole s tváří Lionela Messiho. (foto: Profimedia)

Revue

Hvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana LoboCC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907