Chondrity, pallasity, achondrity: Jaké druhy meteoritů existují a jak se poznají?

08.06.2021 - Pavel Gabzdyl

Na Zemi dopadne každý den několik desítek až stovek tun vesmírného prachu a drobných hornin. Může se stát, že na nějaký vesmírný kousek narazíte i vy. Jak se meteority liší?

<h3>Železo-kamenné meteority</h3><p>Jedná se o meteority složené zhruba ze stejného množství kovového železa a křemičitanů, především olivínu. Nejznámější jsou tzv. <strong>pallasity</strong>, které odkrývají pohled do nitra zárodků dnešních planetek a planet. <strong>Tento vzácný typ meteoritů vznikal na rozhraní jádra a pláště planetky, v hloubce několika kilometrů.</strong> Právě tam došlo k „promíchání“ olivínu z pláště s materiálem železo-niklového jádra. Tak vznikl jeden z nejhezčích typů meteoritů vůbec. <em>(foto: Wikimedia Commons, Doug Bowman, CC BY 2.0)</em></p>

Železo-kamenné meteority

Jedná se o meteority složené zhruba ze stejného množství kovového železa a křemičitanů, především olivínu. Nejznámější jsou tzv. pallasity, které odkrývají pohled do nitra zárodků dnešních planetek a planet. Tento vzácný typ meteoritů vznikal na rozhraní jádra a pláště planetky, v hloubce několika kilometrů. Právě tam došlo k „promíchání“ olivínu z pláště s materiálem železo-niklového jádra. Tak vznikl jeden z nejhezčích typů meteoritů vůbec. (foto: Wikimedia Commons, Doug Bowman, CC BY 2.0)

<h3>Kamenné meteority</h3><p>Kamenné meteority rozdělujeme na <strong>chondrity</strong> a <strong>achondrity</strong>, přičemž zdaleka nejběžnější jsou chondrity s typickými chondrami. Jejich zvláštní podskupinu tvoří uhlíkaté chondrity, které obsahují vodu a mají také poměrně vysoký obsah uhlíku ve formě složitých organických sloučenin. Jen zřídka ovšem přežijí průlet atmosférou a na zemském povrchu rychle podléhají erozi. <strong>Chondrity jsou považovány za vzorky materiálu, z něhož vznikla Sluneční soustava.</strong></p><p>Další typ kamenných meteoritů představují achondrity, jejichž mateřskými tělesy jsou planetky o rozměrech od několika kilometrů až po velké kamenné planety. Jde tedy o materiál, který byl vyražen do meziplanetárního prostoru při velkých srážkách s jinými objekty. V případě některých skupin achondritů už vědci znají i jejich mateřská tělesa. <strong>Tak například achondrity SNC pocházejí z Marsu, achondrity HED z planetky 4 Vesta a lunární achondrity z našeho Měsíce. </strong><em>(foto: Wikimedia Commons, H. Raab, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Kamenné meteority

Kamenné meteority rozdělujeme na chondrity a achondrity, přičemž zdaleka nejběžnější jsou chondrity s typickými chondrami. Jejich zvláštní podskupinu tvoří uhlíkaté chondrity, které obsahují vodu a mají také poměrně vysoký obsah uhlíku ve formě složitých organických sloučenin. Jen zřídka ovšem přežijí průlet atmosférou a na zemském povrchu rychle podléhají erozi. Chondrity jsou považovány za vzorky materiálu, z něhož vznikla Sluneční soustava.

Další typ kamenných meteoritů představují achondrity, jejichž mateřskými tělesy jsou planetky o rozměrech od několika kilometrů až po velké kamenné planety. Jde tedy o materiál, který byl vyražen do meziplanetárního prostoru při velkých srážkách s jinými objekty. V případě některých skupin achondritů už vědci znají i jejich mateřská tělesa. Tak například achondrity SNC pocházejí z Marsu, achondrity HED z planetky 4 Vesta a lunární achondrity z našeho Měsíce. (foto: Wikimedia Commons, H. Raab, CC BY-SA 3.0)

<h3>Železné meteority</h3><p>I když jsou nejhojnějším typem meteoritů v meziplanetárním prostoru chondrity, v pozemských sbírkách se nejčastěji setkáme s meteority železnými. Snášejí totiž průlet atmosférou lépe než chondrity, dobře odolávají pozemské erozi a také se dají snadněji odlišit od běžných pozemských hornin. <strong>Železné meteority představují pozůstatky jader zárodků planet o průměru několika stovek kilometrů. </strong><em>(foto: Wikimedia Commons, H. Zell, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Železné meteority

I když jsou nejhojnějším typem meteoritů v meziplanetárním prostoru chondrity, v pozemských sbírkách se nejčastěji setkáme s meteority železnými. Snášejí totiž průlet atmosférou lépe než chondrity, dobře odolávají pozemské erozi a také se dají snadněji odlišit od běžných pozemských hornin. Železné meteority představují pozůstatky jader zárodků planet o průměru několika stovek kilometrů. (foto: Wikimedia Commons, H. Zell, CC BY-SA 3.0)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Zajímavosti

S větrem o závod

autor: Graeme Obree | model: Beastie

Beastie – anglicky „bestijka“ – je tzv. prone bike, tedy kolo, na němž se za jízdy leží břichem k zemi. Tento konkrétní model patří závodníkovi Graememu Obreemu, který si ho sám navrhl i sestavil a dál si k němu nechal vyrobit speciální aerodynamickou slupku s průčelím. S futuristicky vyhlížejícím strojem se pak v roce 2013 zúčastnil závodu World Human Powered Speed Championships v nevadské poušti, kde se mu povedlo zdolat rychlostní rekord v kategorii prone bike: Svoji Beastie „vybičoval“ k rychlosti 91,12 km/h. (foto: Profimedia)

Revue
Historie

Meganosorožec Paraceratherium linxiaense v krajině svrchního oligocénu.

Věda

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

Příroda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907