Jakou rychlostí je třeba startovat do vesmíru a která sonda to zvládla nejrychleji?

25.01.2020 - Michal Švanda

<p>Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda <strong>New Horizons</strong>, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, <strong>opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.</strong></p>

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.


Reklama

Úspěšný let do kosmu je podmíněn takovým urychlením tělesa, jež mu dovolí vymanit se z dominantního gravitačního vlivu Země. Musí mu být udělena rychlost, která umožní přinejmenším jeden oběh kolem naší planety. Jde o tzv. kruhovou rychlost, známou též pod označením „první kosmická“. Její hodnota pro Zemi činí 7,9 km/s a těleso díky ní „unikne“ právě o stejný úsek, o jaký se k planetě „propadne“ vlivem přitažlivosti. 

Další kritickou hodnotu představuje rychlost, jež dovolí únik z gravitačního působení planety až do nekonečna, kde by daný objekt limitně neměl pohybovou energii. Mluvíme o druhé kosmické rychlosti a pro Zemi nabývá hodnoty 11,2 km/s. 

TIP: Dobývání kosmu: Jak přistát na vzdálených planetách a měsících

Třetí kosmická rychlost pak umožní opustit Sluneční soustavu a při startu ze Země činí 16,7 km/s. Čtvrtá kosmická rychlost by měla při správném směru vzletu dovolit vymanění umělého tělesa z gravitačního vlivu Galaxie a pro naši planetu má hodnotu 130 km/s.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907