Jakou rychlostí je třeba startovat do vesmíru a která sonda to zvládla nejrychleji?

25.01.2020 - Michal Švanda

<p>Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda <strong>New Horizons</strong>, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, <strong>opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.</strong></p>

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.


Reklama

Úspěšný let do kosmu je podmíněn takovým urychlením tělesa, jež mu dovolí vymanit se z dominantního gravitačního vlivu Země. Musí mu být udělena rychlost, která umožní přinejmenším jeden oběh kolem naší planety. Jde o tzv. kruhovou rychlost, známou též pod označením „první kosmická“. Její hodnota pro Zemi činí 7,9 km/s a těleso díky ní „unikne“ právě o stejný úsek, o jaký se k planetě „propadne“ vlivem přitažlivosti. 

Další kritickou hodnotu představuje rychlost, jež dovolí únik z gravitačního působení planety až do nekonečna, kde by daný objekt limitně neměl pohybovou energii. Mluvíme o druhé kosmické rychlosti a pro Zemi nabývá hodnoty 11,2 km/s. 

TIP: Dobývání kosmu: Jak přistát na vzdálených planetách a měsících

Třetí kosmická rychlost pak umožní opustit Sluneční soustavu a při startu ze Země činí 16,7 km/s. Čtvrtá kosmická rychlost by měla při správném směru vzletu dovolit vymanění umělého tělesa z gravitačního vlivu Galaxie a pro naši planetu má hodnotu 130 km/s.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dobrou zprávou pro masožravce je, že pokud už se u vás alergie na červené maso rozvine, postupem času zase odezní; jestliže vás ovšem klíště nebude kousat příliš často. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Německý tank Panther (na snímku stroj z památníku v Belgii) představoval koncem roku 1944 nejčastějšího protivníka amerických shermanů. (foto: Shutterstock)

Válka

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907