Jakou známe nejstarší horninu na Zemi?

01.07.2017 - Michal Švanda

Nejstarší hornina -<p>Jedna z nejstarších hornin na Zemi pochází z kanadského výchozu Acasta Gneiss</p>
Nejstarší hornina -

Jedna z nejstarších hornin na Zemi pochází z kanadského výchozu Acasta Gneiss


Reklama

Povrch naší planety je neustále přetvářen exogenními i endogenními činiteli, takže horniny, které běžně nalézáme, nejsou příliš staré. Nabízí se otázka, zda bychom přesto nemohli v některých lokalitách objevit horniny či nerosty, jež přečkaly do dnešních dnů v nezměněné podobě z období těsně po vzniku Země před víc než 4,5 miliardy let. 

Ukazuje se, že i zde platí úsloví „kdo hledá, najde“. Podobné nálezy lze očekávat v oblastech tzv. štítů, geologicky velmi starých lokalit, mezi něž patří například Kanadský štít. Nejstarší známou pozemskou horninu, tedy konglomerát minerálů, se podařilo objevit v roce 1999 ve výchozu Acasta Gneiss v Severozápadních teritoriích na území Kanady: Datuje se 4,031 ± 0,003 miliardy let do minulosti. 

Za nejstarší známý pozemský materiál se však považuje minerál zirkon objevený v metamorfovaném pískovci u Jack Hills v Západní Austrálii, jehož stáří se určuje na 4,404 ± 0,008 miliardy let.

Na Zemi se ovšem nachází i starší známý materiál – paradoxně ale není pozemského původu. Jedná se o měsíční vzorek č. 67215, který v roce 1972 sebrala posádka Apolla 16 v oblasti kráteru Descartes: Jeho stáří činí 4,46 miliardy let.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 10/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907