Tuzemská vězení jsou už několik let přeplněná – máme dokonce největší počet vězňů na sto tisíc obyvatel v Unii. Řešení spočívá v radikálním omezení recidivy, tedy aby se odsouzení za mříže nevraceli. A právě o to se snaží například tzv. otevřená věznice ve středočeských Jiřicích
Odsouzenci si ve věznici v Jiřicích trest neodpykávají v cele, nýbrž v rodinném domě. Starají se o zvířata, pečují o zahradu, ale mohou si třeba i zajít do nedalekého obchodu pro nákup. „Naše filozofie staví na tom, abychom v maximální míře posilovali jejich zodpovědnost, učili je novým dovednostem a kompetencím. V podstatě jsme takový trenažér,“ vysvětluje ředitelka jiřické věznice Hana Prokopová.
Za čtyři roky, kdy funkci zastává, jí prošlo pod rukama 178 odsouzených: 128 z nich je již na svobodě, našli si zaměstnání a ke kriminální minulosti se nevracejí. „Lidé, kteří se k nám propracují díky vzornému chování a plnění povinností při běžném výkonu trestu, jsou obvykle překvapeni, protože zdejší prostředí je skutečně atypické,“ dodává ředitelka.
Podle veřejných dat se za mříže vracejí tři čtvrtiny „běžných“ vězňů a bez systematické pomoci se situace jen tak nezlepší. Otevřená věznice se snaží statistiku změnit, a zatím se jí to daří. Česká vězení musejí zachovávat rovnost práv a každý, kdo vykonává trest v nízkém stupni zabezpečení a splňuje příslušná kritéria, může být v případě volné kapacity v Jiřicích přijat. Inspiraci si Hana Prokopová přivezla z norského ostrova Bastøy, který funguje jako samosprávná trestanecká kolonie. Dohlížitele tam představují sami vězni, na rozdíl od českého zařízení jsou však mezi nimi rovněž násilníci a vrazi.
Program v Jiřicích je předem daný: Odsouzení tráví půl dne prací v okolních podnicích, kam se dopravují sami, nebo si pro ně přijedou zaměstnavatelé. Vydělané peníze se rozúčtují, malá část jim zůstane, zbytek putuje třeba na zaplacení dluhů a nákladů na výkon trestu. Po návratu pak pracují v areálu, kde na ně nedohlížejí dozorci, nýbrž odborní speciální pedagogové. „Všechno má svůj účel. Když se odsouzený stará třeba o zvířata, zároveň se tím vzdělává, a navíc v něm posilujeme smysl pro pracovní povinnosti,“ přibližuje ředitelka.
Osmdesát procent areálu věznice – včetně jezírka, pergoly či krbu – představuje dílo vězňů. „Snažíme se je přesvědčit, že práce nebolí,“ vysvětluje speciální pedagog Pavel Kadlec. Ve volném čase se pak vzdělávají a dojíždějí za nimi i odborní poradci, kteří jim například pomáhají dostat se z dluhové pasti. „Část z nich má až milionové dluhy. Učíme je rozložit si měsíční náklady a vyjít s platem,“ objasňuje sociální pracovnice Veronika Lukešová.
TIP: Přežít za mřížemi: 5 nejtvrdších věznic světa
Ve věznici funguje také unikátní projekt, propojující dva zdánlivě nesouvisející světy: Vězni socializují štěňata, z nichž se v budoucnu stanou vodicí psi. Vybraní odsouzenci, kteří nejsou agresivní a vykazují dobré chování, cvičí chlupáče po dobu jednoho roku, než pejsci absolvují vlastní výcvik.
archiv VS ČR
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)