Jdi domů, Ivane! Projevy odporu proti okupaci Československa 1968

14.09.2018 - Daniel Povolný

Odpor proti přítomnosti armád Varšavské smlouvy se projevil hlavně lidovou tvořivostí – tedy plakáty, letáky, vtipy a různými nápisy. V tomto směru se však činila i druhá strana

<p>Okupanti z vojsk Varšavské smlouvy se v Československu setkali s odporem veřejnosti</p>

Okupanti z vojsk Varšavské smlouvy se v Československu setkali s odporem veřejnosti


Reklama

Čs. společnost, zaskočená a konfrontovaná s okupačními jednotkami, se uchýlila k pasivnímu odporu, kde převládalo tvoření a šíření různých letáků, transparentů a psaní nápisů na různých veřejných místech. V srpnu 1968, ale i předtím (a hlavně potom), kromě výše popsaných projevů odporu vůči násilí a nespravedlnostem komunistického režimu a přítomnosti okupačních armád kolovalo ve společnosti mnoho vtipů. Vedle toho se skandovala hesla, objevovaly se říkanky, ale také se třeba nosily trikolory v čs. barvách. Pojďme si ukázat alespoň zlomek toho, co vzniklo v pohnutých srpnových dnech roku 1968. 

Legální sdělovací prostředky 

Jednou ze základních starostí okupantů bylo umlčení a ovládnutí všech tehdejších médií, tedy tisku, rozhlasu a televize. To se díky obětavosti jejich pracovníků dlouho nedařilo, tedy s výjimkou televize. Občané se tak po celý zbytek srpna hlavně z rozhlasu a z tisku dovídali, co se děje nejen doma, ale i v zahraničí.

Snahy okupantů získat posluchače pro stanici VLTAVA vysílající z východoněmeckých Drážďan, stejně jako pokusy o distribuci vlastního tisku skončily fiaskem. Většina lidí namísto toho „lovila“ v éteru takzvané svobodné vysílače, jež dílem přejímaly vysílání legálního rozhlasu a také přinášely relace k místní situaci. Mnozí navíc vyhlíželi dobrovolné kolportéry legálního celorepublikového i regionálního tisku, kteří několikrát denně s auty a motorkami vyráželi neohroženě do ulic okupovaných měst. 

Okupační propaganda 

Na údajnou kontrarevoluční propagandu čs. občanů se snažila reagovat propagandou i „kontrapropagandou“ především Sovětská armáda. Tisíce a tisíce letáků, tiskovin a brožurek vojáci s nevalným úspěchem rozdávali mezi lidi, nebo je násilím k dalšímu rozdávání nutili. Též vylepovali plakáty a také ponechávali balíky novin a letáků na ulicích, nebo je nad městy rozhazovali z letících vrtulníků.

Nemnoho z nich se dochovalo, protože lidé je s oblibou okamžitě strhali ze zdí, spálili, pošlapali či jinak umazali a znehodnotili, případně odevzdali na VB a národní výbory. Jejich náměty – na rozdíl od mnohých československých protějšků – originalitou zrovna nevynikaly. Zpravidla se v nich poukazovalo na společné vazby a socialismus, na oběti přinesené Sovětským svazem při osvobozování Československa během druhé světové války a na nové mrtvé sovětské vojáky, kteří zemřeli kvůli kontrarevolucionářům.

Slovní útěcha 

Břitké a satirické vtipkování bylo vždy čs. národu vlastní. Po srpnu 1968 se s anekdotami pro pobavení i povzbuzení v nelehké době doslova roztrhl pytel a je nasnadě, že jejich hlavním terčem se stal Leonid Brežněv. Mnohé z těchto vtipů kolují v naší společnosti dodnes a invaze z roku 1968 se dotkli též autoři cimrmanovské hry Blaník, když „vědecky popírali“ existenci blanického vojska, které má podle legendy vyrazit národu na pomoc, až bude napaden ze čtyř stran: „Byli jsme napadeni ne ze čtyř, ale z pěti stran a v Blaníku se nepohnula ani myš.“ 

Humorem proti okupaci

Zde jsou některé vtipy, které od srpna 1968 kolovaly v Československu: 

Jak dlouho trvá cesta kolem světa? Dvacet tři let. V roce 1945 okupanti odešli na západ a v roce 1968 zase přišli z východu…

TIP: Operace Krkonoše: Proč se v roce 1980 vydaly k hranicím Polska sovětské tanky

Ztratil se Brežněv v lese a vydali se ho hledat. Zeptali se postupně lišky a vlka, kteří řekli, že ho neviděli. Až zajíc se nechal slyšet, že by měli zajít za medvědem, protože ten už týden marodí a se-e medaile…

Brežněv navštívil Konopiště a provádějí ho po expozici. „Tak, pane generální tajemníku, zde můžete vidět jelena, jakého arcivévoda střelil zde na panství v roce 1905.“ Brežněv si trofej se zájmem prohlédne a pokračují dále: „Zde je medvěd, kterého střelil František Ferdinand na Slovensku.“ Jdou dál a Leonid Brežněv se chce blýsknout a pronese: „A toto je jistě gorila zastřelená v Africe, že?“ „To je benátské zrcadlo.“

 

 

 

  • Zdroj textu:

    Speciál Válka Revue

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Templáři bývali ve výběru daní efektivnější než panovník – což vyvolávalo nenávist šlechticů.

Zajímavosti

Významným zdrojem ultrajemných částic je spalování – doprava, vytápění, průmyslová výroba, lesní požáry a výbuchy sopek.

Věda
Reklama

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prozkoumal nová data roveru Curiosity z Marsu a zjistil, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. 

Vesmír

Uvítání v Římě. Ne vždy čekaly na americké vojáky jen polibky mladých dívek

Válka

Jestliže výše postavený šimpanz přihlíží tomu, jak probíhá čištění srsti mezi dvěma níže postavenými jedinci, skončí očista mnohem dřív

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907