Reklama


Je Země v létě ke Slunci blíž a v zimě dál?

18.02.2017 - Michal Švanda

Vzdálenost Země od Slunce -<p>Země je ke Slunci nejblíž vždy kolem 3. ledna, kdy u nás vládne tuhá zima, zatímco nejdál se nachází okolo 4. července, tedy uprostřed našeho horkého léta.</p>
Vzdálenost Země od Slunce -

Země je ke Slunci nejblíž vždy kolem 3. ledna, kdy u nás vládne tuhá zima, zatímco nejdál se nachází okolo 4. července, tedy uprostřed našeho horkého léta.


Reklama

Dráha Země kolem Slunce vypadá téměř jako kružnice, ve skutečnosti jde však o elipsu s malou výstředností, jejíž malá a velká poloosa se liší o méně než 2 %. Při rozměrech zemské dráhy to ovšem znamená, že v periheliu (nejbližším bodě) činí vzdálenost Země–Slunce 147 milionů kilometrů, zatímco v afeliu (nejvzdálenějším bodě) 152 milionů kilometrů. Tento zdánlivě velký rozdíl má ale na pozemské podnebí jen malý vliv a rozhodně není odpovědný za střídání ročních období. 

Za to může jiná skutečnost, a sice že se Země otáčí kolem osy, která v prostoru dlouhodobě zachovává stejný směr, vůči kolmici k oběžné rovině je však skloněná. Polovinu oběžné doby se tedy ke Slunci přiklání vždy jedna zemská polokoule, na níž přitom panuje léto. Sklon rotační osy a parametry dráhy na sobě v principu nezávisejí, a pro nás – obyvatele severní hemisféry – tak dochází ke zdánlivě paradoxní situaci: Země je ke Slunci nejblíž vždy kolem 3. ledna, kdy u nás vládne tuhá zima, zatímco nejdál se nachází okolo 4. července, tedy uprostřed našeho horkého léta.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mrtvola na břehu

kosticovec

kde: Indonésie | kdy: 2017

Když se na pláži indonéského ostrova Seram objevila obrovská hromada měkké bílé masy, považovali ji domorodci za nový druh gigantické olihně. Fotografie děsivého zvířete obletěla zpravodajské weby celého světa a přitáhla spoustu pozornosti: Zaujala však i biology, kteří poukázali na zbytky lebky zachycené na některých snímcích. Nakonec se zjistilo, že tajemné stvoření je mršinou kytovce kosticovce v posmrtném rozkladu. Mrtvá velryba obvykle klesne na dno, tohoto jedince však nejspíš nadnesly hnilobné plyny, a nakonec tak skončil vyplavený v písku.

Revue

Loni se na lodích převáželo celých 90 % veškerého obchodního zboží světa.

Zajímavosti

Operačních porodů je stále víc, ač odborníci varují před riziky pro matku i dítě.

Věda

Boček měl ve zvyku krást listiny a odnášet je v tajných kapsách svého pláště

Historie

Populární rentgenová observatoř Chandra

Vesmír

Park Kirindy je zřejmě jediným místem, kde lze dobře pozorovat fosu (Cryptoprocta ferox) – velmi opatrné a mrštné zvíře .

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907