Jelení říje: Září a říjen jsou časem jelení lásky

16.09.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Na rok 1986 asi nikdy nezapomenu. V polovině září jsem za mrazivé tmy pospíchal po lesní asfaltce z Tatranské Polianky na Sliezsky dom, odkud jsem měl pár přátel doprovodit na Gerlachovský štít. Když orvanými korunami horských smrčin začaly prosvěcovat první denní paprsky, prolomil tatranské ticho nečekaný řev...

<p>Patron všech lesních a horských tuláků Miloslav Nevrlý výstižně nazývá září měsícem jeleního řevu</p>

Patron všech lesních a horských tuláků Miloslav Nevrlý výstižně nazývá září měsícem jeleního řevu


Reklama

Zkoprněl jsem – jen pár desítek metrů ode mne troubil hromovým basem do tmy své výzvy neviditelný, ale určitě statný karpatský jelen. Jeho výzva nezůstala oslyšena – za pár minut se jelením troubením rozezvučela celá dolina až po horní pásmo lesa. Pochodoval jsem středem silničky se zatajeným dechem a husí kůží. Připadalo mi, že procházím středem neviditelného špalíru nevraživých jeleních milovníků.

Vyhnáni z plání

Impozantní sudokopytník jelen lesní (Cervus elaphus) je známý též pod označením jelen evropský. Ve střední Evropě se stýkají areály dvou jeho poddruhů: jelena západního (Cervus elaphus hippelathus) a jelena karpatského (Cervus elaphus montanus), který je mohutnější. Samci dosahují hmotnosti 160–240 kg, laně 120–170 kg.

Původně byli jeleni obyvateli bezlesých plání, stepí a otevřených prostor, do lesů a horských oblastí byli vytlačeni člověkem (je ostatně na první pohled zřejmé, že mohutné jelení paroží, vážící i 8 kg, je v hustém podrostu značně nepraktické). Samcům se vyvíjí paroží od března a plně rozrostlé je v červenci; svou okrasu i zbraň shazují v únoru.

Místo vybírají dámy

Jelení samci žijí mimo říji většinou samostatně, zatímco laně ve skupinách. Období říje trvá většinou od poloviny září do poloviny října, přičemž staří zkušení jeleni do procesu namlouvání vstupují nejdříve.

Patron všech lesních a horských tuláků Miloslav Nevrlý výstižně nazývá září měsícem jeleního řevu. V letech s teplým a vlhkým počasím v září ale může být říje tišší a nenápadnější. Nápadnost (a hlučnost) je však vázána nejen na počasí, ovlivňuje ji i populační hustota jelení zvěře a poměr pohlaví. Už prof. Dr. Julius Komárek správně tvrdil, že říjiště určují laně. O přesné lokalitě, kde se námluvy odehrávají, rozhoduje především potravní nabídka a nerušený klid.

Vyčerpávající vzrušení

Samci v říji se ozývají hlasitým troubením – staří jeleni sebevědomým, hlubokým hlasem, jejich mladší soupeři mají hlasový projev vyšší o půl až dva tóny. Vládcové harému, který sestává z osmi až deseti laní, brání dámy proti výbojným donchuánům, kteří by si také chtěli přijít na své a předat geny potomstvu. Z jelení lásky se po necelých devíti měsících rodí kolouch jedináček (porodní váha až 15 kg), pouze výjimečně laň vrhne dvojčata.

TIP: CDC varuje: Polovinu států USA zachvátila „zombie epidemie“ jelenů

Jeleni proti sobě bojují parohy a zpravidla si nezpůsobují vážnější zranění. Už ale byli nalezeni mrtví nešťastníci, kteří se souhrou náhod zaklesli parohy tak, že se nedokázali „rozplést“. Pro samce je říje vyčerpávající: téměř nepřijímají potravu a jejich vzrušení jim takřka nedopřeje odpočinku.

Co o jelenech možná nevíte

Jelení zvěř má v letním období srst hnědočervenou, v zimě šedohnědou. Živí se zelenými bylinami, ale také lesními plody (např. žaludy, bukvicemi a kaštany); ráda si pochutnává na rašících pupenech, letorostech a semenáčcích, čímž pochopitelně lesu škodí. V zimě také vysoká zvěř poškozuje stromy tím, že strhává jejich kůru, menší rány rovněž uštědřují kmenům jeleni při vytloukání paroží. Průměrná délka života jelení zvěře je 10–13 let, v zajetí však často i více než 20 let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Knihovna v egyptské Alexandrii hořela hned několikrát.

Historie

Koláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.

Vesmír
Zajímavosti

K většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda  britského harrieru v Afghánistánu, 2009).

Válka

Zničení slovanské svatyně na Rujáně roku 1168 na plátně Lauritse Tuxena z druhé poloviny 19. století. Povalení Svantovítovy sochy přihlíží dánský král Valdemar a roskildský biskup Absalon.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907