Jídelníček pro náš mozek: Potraviny, které ovlivní vaši duševní pohodu

04.08.2021 - Kateřina Helán Vašků

Po dobrém obědě lze odpustit každému – i vlastním příbuzným. Slova Oscara Wildea trefně dokládají, do jaké míry jídlo ovlivňuje naše duševní rozpoložení. Jak souvisí stav lidské psychiky s jídelníčkem a jaké pokrmy dělají naší nervové soustavě nejlépe?

<p>Správným jídelníčkem lze psychickým poruchám předcházet, nebo je i zmírňovat.</p>

Správným jídelníčkem lze psychickým poruchám předcházet, nebo je i zmírňovat.


Reklama

Za pomalostí, ospalostí, ale i sklíčeností lze často hledat chybu v jídelníčku. A z dlouhodobého hlediska může mít špatné stravování za následek celou řadu populačních nemocí: od depresí přes trvalý pocit stresu až po Alzheimerovu chorobu. 

Kuchařka podle psychiatra 

„Pokud jde o délku života, nedosahujeme například ve srovnání s některými skandinávskými zeměmi takových hodnot. A možná je u nás i jeho kvalita v seniorských údobích horší,“ uvádí profesor Jiří Raboch, který už sedmnáct let působí jako přednosta pražské psychiatrické kliniky. Souvislostí mezi jídlem a psychickými nemocemi se zabývá dlouho. S odbornicí na gastronomii Evou Filipovou dokonce sestavil speciální knihu receptů, jež nás mají chránit před depresí a „alzheimerem“. Její stránky zahrnují především středomořskou kuchyni bohatou na zeleninu a zejména ryby. Je prokázáno, že nenasycené mastné kyseliny omega-3 a omega-6 mohou mít příznivý vliv na lidskou psychiku, jak z hlediska prevence duševních poruch, tak dokonce z hlediska jejich léčby,“ vysvětluje Raboch.

Superpotraviny a zelí

Pro udržení zdravého ducha a prodloužení života je podle Evy Filipové dobré zařadit tzv. superpotraviny, které obsahují celou řadu minerálů a vitaminů. Patří mezi ně například borůvky bohaté na antioxidanty nebo chia semínka s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin a vlákniny. Mozek „nastartují“ díky vitaminu C také ostružiny, zatímco granátové jablko čistí cévy. Nejlepším bojovníkem proti stresu je ovšem obyčejné kysané zelí. Pouhých 200 gramů pokryje naši denní potřebu vitaminu C a kyselina mléčná zas napomáhá celkové regeneraci organismu. Díky vitaminu B12 pak kysané zelí působí blahodárně také na náš mozek. 

V „osvíceném“ jídelníčku se doporučuje omezit máslo i margarín a nahradit je zdravějšími tuky, například těmi z avokáda. Ve zmíněném ovoci najdeme mimo jiné mononenasycené tuky, přispívající k bezproblémové průchodnosti cév, která je pro zdraví mozku víc než důležitá. Konzumace avokáda přitom rovněž pomáhá snížit krevní tlak. 

Zdraví z viktoriánské éry 

Snad nejvíc však naše nervová soustava ocení výše zmíněné ryby, a to kvůli obsahu omega-3 mastných kyselin. Lososa, sardinky či sledě doporučují lékaři zařadit do jídelníčku 2–3krát týdně. Někteří lidé chovají ovšem k rybám nepřekonatelný odpor – například proto, že jim jejich maso „nevoní“. Pokud navíc takoví jedinci nechodí na slunce, je podle Evy Filipové důležité, aby denně přijali alespoň 1–2 gramy rybího tuku v kapslích. 

TIP: Mají biopotraviny pozitivní vliv na naše zdraví? Věda říká jednoznačné: Ano!

Právě díky rybímu tuku byli například naši předci ve viktoriánské Anglii o dost zdravější než my. Kvůli dobovým chutím nekonzumovali mnoho soli, navíc ještě neexistovaly konzervy a v kuchyni se ani příliš často nesmažilo. „Lidé se tehdy dožívali přibližně stejného věku jako my, ale zjednodušeně řečeno – na rozdíl od nás umírali zdraví. Poslední roky stáří jsou dnes spojeny s rakovinou, aterosklerózou, ischemickou chorobou, hypertenzí a podobnými nemocemi, jež se u nich vyskytovaly daleko méně,“ dodává Raboch.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907