Jsme ve vesmíru sami? Nedozvíme se to dříve, než za 1 500 let

28.06.2016 - Stanislav Mihulka

Na kontakt s mimozemskou civilizací prý se slušnou pravděpodobností dojde. Nebude to ale dříve než za 1 500 let


Reklama

Jsme ve ve vesmíru sami? Když už víme o miliardách galaxií plných planet jako je Země, je těžké uvěřit, že jsme ve vesmíru jediní. Jak ale říká slavný Fermiho paradox, i když je pravděpodobnost existence mimozemských civilizací vysoká, zatím nemáme žádný důkaz o jejich existenci.

Astronomové Cornellovy univerzity si dali dohromady známá fakta a dospěli k názoru, že přes naše snažení není pravděpodobné, že dojde ke kontaktu s mimozemskou civilizací během příštích 1 500 let.

Badatelé vzali v úvahu například vzdálenost, do které se zatím dostalo vysílání pozemských rádií a televizí. Šíří se rychlostí světla, takže i ty nejstarší signály urazily jen zhruba 80 světelných let. Podle odhadů by v takové vzdálenosti mělo být asi 3,5 tisíce planet podobných Zemi, ze kterých se nám zatím nikdo neozval.

TIP: Měli bychom aktivně hledat mimozemské civilizace, nebo se jich bát?

Odpověď od případných mimozemšťanů prý můžeme se slušnou pravděpodobností dostat, když se naše vysílání rádií a televizí dostane nejméně do poloviny Mléčné dráhy. Což bude asi za 1 500 let. Rozhodně bychom prý ale neměli přestat naslouchat signálům z vesmíru, abychom nepřeslechli něco důležitého.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Cornell University

  • Zdroj fotografií: NRAO

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907