Jürgen Stroop: Muž, který rozdrtil povstání ve varšavském ghettu

28.07.2017 - Alena Flimelová

Nechvalně proslul jako ten, který bezohledně potlačil povstání ve varšavském ghettu, zpacifikoval vzpurné Řeky a podílel se na projektu výcviku werwolfů. Řeč je o příslušníku SS Jürgenu Stroopovi

<p>Jürgen Stroop (1895–1952) (třetí zleva) osobně dohlíží na likvidaci varšavského ghetta, jehož zničení považoval za svůj největší životní úspěch.</p>

Jürgen Stroop (1895–1952) (třetí zleva) osobně dohlíží na likvidaci varšavského ghetta, jehož zničení považoval za svůj největší životní úspěch.


Reklama

Sám sebe považoval za vzorového árijce kvůli nordickému vzhledu a nacistické ideologii zůstal věrný až do své popravy v roce 1952. Přitom zpočátku nic nenaznačovalo tomu, že by se z prostého zeměměřiče, narozeného roku 1895 v knížectví Lippe (centrální Německo) mohl stát fanatický esesman.

Závratný vzestup

Jürgen (původním jménem Josef) Stroop patřil při vypuknutí první světové války mezi nadšené mladíky, které zcela ovládla válečná psychóza. Již v srpnu dobrovolně narukoval a o několik měsíců později se ocitl na západní frontě, kde záhy utrpěl zranění ruky. Po vyléčení se na nějaký čas vrátil do Francie, ale již v létě 1915 se dočkal přeřazení na východní frontu. V bojích se projevil jako statečný a ukázněný, což dokládá i udělení Železného kříže II. třídy.

Po skončení války demobilizoval v hodnosti četaře a vrátil se ke svému původnímu zaměstnání zeměměřiče. Rok 1932 znamenal v jeho životě přelom – vstoupil do nacistické strany a také do SS, kde jeho kariéra začala (mimo jiné i díky přízni vysokých nacistických pohlavárů) okamžitě strmě stoupat. Krátce po Hitlerově jmenování kancléřem stanul v čele pomocné policie doma v Lippe. Nějakou dobu sloužil v Sudetech a při napadení Polska v září 1939 již měl hodnost SS-Standartenführera (plukovník) a zastával post velitele SS ve městě Hnězdno (německy Gnesen). V roce 1941 se také dostal do bojů na východní frontě – od července do září sloužil v divizi „Totenkopf“.

Zničení ghetta

Pomyslný vrchol Stroopovy kariéry představuje rozdrcení povstání ve varšavském ghettu, které vypuklo 19. dubna 1943. Na skromném kousku půdy se tu v hrozných životních podmínkách od roku 1940 tísnilo téměř 400 000 Židů, kteří začali být od léta 1942 deportováni na východ. Když pronikly do Varšavy zvěsti, že oněch prvních 300 000 osob Němci odtransportovali do vyhlazovacího tábora Treblinka, začali zbývající Židé formovat podzemní organizace a připravovat se na ozbrojené vystoupení.

Okupanti a polská policie ghetto v noci na 19. dubna obklíčili s cílem definitivně ho vyklidit, a když do něj v ranních hodinách napochodovali, zaskočila je soustředěná palba židovských bojovníků. První den bojů přinesl Němcům zklamání. Museli se z ghetta stáhnout a dosavadního velitele operace Ferdinanda von Sammern-Frankenegga nakázal Himmler nahradit ještě téhož dopoledne právě SS-Brigadeführerem Jürgenem Stroopem, který se nedávno účastnil bojů proti partyzánům na Ukrajině.

A ten se úkolu zlikvidovat revoltu zhostil s velkým nadšením. Druhého dne povstání se Němcům sice podařilo dosáhnout dílčích úspěchů, ale navečer se opět z ghetta museli stáhnout. Stroop, který akci osobně řídil, proto přistoupil k taktice vypalování jednotlivých domů, během čehož jeho podřízení odhalovali důmyslný systém bunkrů a skrýší, které si Židé připravili. Se zajatými povstalci němečtí vojáci jednali v naprosté většině stejně – popravou. Stroop Židy považoval za méněcennou rasu, ale v poválečných výpovědích zavzpomínal s jistou formou obdivu na tvrdošíjný odpor mladých mužů i žen, kteří se odmítali vzdát a na smrt šli s lehkostí.

Poslední odpor se podařilo Stroopovým jednotkám (o síle zhruba 2 000) zlomit až téměř po měsíci bojů, konkrétně 16. května. Během této systematické likvidace zemřelo podle Stroopových údajů 17 Němců a 93 jich bylo raněno. Ztráty mezi Židy však šly do desetitisíců – podle nejrůznějších odhadů bylo obětí 56–70 000. Buď je Němci zabili v boji, nebo je odeslali do vyhlazovacích táborů. O zničení ghetta sepsal velitel operace velmi podrobnou zprávu, která se po válce dostala do rukou Polákům a stala se jedním z hlavních dokumentů jeho obžaloby.

Židovská čtvrť Varšavy již neexistuje!

Tak se původně měla jmenovat takzvaná Stroopova zpráva, pětasedmdesátistránkový dokument mapující zničení židovské čtvrti. Mělo se jednat o jakési památeční album určené pro Heinricha Himmlera a vedle rozkazů a popisu operací obsahovalo asi 50 fotografií. Zpráva končí konstatováním: „Židovská čtvrť Varšavy již neexistuje! Velkolepá operace skončila ve 20.15, kdy byla varšavská synagoga vyhozena do povětří.“

Že však tento způsob prezentace vlastních „schopností“ nebyl řadě lidí po chuti, dokazuje i výrok generála Alfreda Jodla v průběhu norimberského tribunálu: „Sprostá arogantní esesácká svině! Jen ta představa, že psaní této vychloubačné zprávy na vražednou výpravu zabralo 75 stran, když běžná zpráva na klasickou bojovou akci vojáků proti dobře vyzbrojené armádě zabere jen pár stran.“

Konání pořádku

Stroopovy „úspěchy“ při potlačení povstání bezesporu přispěly k tomu, že se stal Vyšším vedoucím SS a policie ve Varšavě (Höherer SS-und-Polizeiführer, HSSPF). V této funkci jej jeho nadřízení odeslali na podzim toho roku do Athén, poněvadž po kapitulaci Itálie bylo zapotřebí udržet území do té doby spravovaná Italy. Od Stroopa se očekávala větší razance při pacifikaci vzpurných Řeků, upevnění moci athénského gestapa a též pokrok při „konečném řešení židovské otázky“ v zemi. Své pověsti krutého esesmana také dostál. Nejprve si nechal pozvat premiéra kolaborantské vlády Ioannise Rallise, přičemž mu jednoduše oznámil, že veškerá rozhodnutí bude konzultovat s ním, a nikoli s vojenským správcem Řecka generálem Alexandrem Leerem.

Dokončení: Jürgen Stroop: Na fanatického antisemitu čekala po válce šibenice

Nakázal okamžitý soupis veškerého židovského obyvatelstva, přičemž neuposlechnutí se mělo trestat smrtí. Během Stroopova působení v Řecku tak jeho lidé poslali na smrt do Osvětimi přes 10 000 Židů. Choval se bezpříkladně krutě k odbojářům, počínal si sebevědomě i ve vztahu k nadřízeným a též neváhal překračovat své pravomoci. Snad právě proto byl po několika týdnech(!) z Řecka odvolán a odeslán ve stejné funkci Vyššího velitele SS a policie do Porýní, kde setrval až do konce války.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pozorovat tajnůstkářské křečky velké během krmení je pro zoologa neobyčejným zážitkem

Příroda

Kdysi se tu normálně žilo a lidé si dávali snídaně v bufetu. Děti, které se zde narodily a vyrostly, se však většinou nedožily ani padesátky.

Zajímavosti
Vesmír

Dvouhohý robot Cassie zvládl uběhnout pětikilometrovou trať za 53 minut a 3 sekundy. Špičkoví lidští sportovci zvládají stejnou vzdálenost za méně než 13 minut.

Věda

Magdaléna Francouzská, známá také jako Magdaléna z Valois, se snoubencem Ladislavem Pohrobkem.

Historie

Terej bílý obývá převážně pobřežní vody severního Atlantiku a Tichého oceánu. Pro nás je jedním z nejlepších míst, kde jej můžeme pozorovat, malý německý ostrov Helgoland v Severním moři.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907