Reklama


Kam Slunce nedohlédne: Navštivte s námi slavná místa skrytá v podzemí

10.05.2018 - Kateřina Vašků a Dagmar Kulaviaková

Podzemí, to jsou především jeskyně, doly a tunely. Lidé zde odpradávna hledali bezpečný úkryt nebo je využívali k těžbě všeho, co matka příroda nabízela. Jak dnes vypadají slavná místa, kam se slunce nikdy nepodívá?

<h3>Pod biblickým městem</h3><p>Bell Cave – to jsou rozsáhlé jeskyně v blízkosti původně biblického města Maresha (dnes izraelského národního parku Bet Guvrin). Jedná se zřejmě o pozůstatky dolů, které byly vyhloubeny již v průběhu 4.–9. století.</p>

Pod biblickým městem

Bell Cave – to jsou rozsáhlé jeskyně v blízkosti původně biblického města Maresha (dnes izraelského národního parku Bet Guvrin). Jedná se zřejmě o pozůstatky dolů, které byly vyhloubeny již v průběhu 4.–9. století.

<h3>Slané Polsko  </h3><p>V solném dole Wieliczka v Polsku nedaleko Krakova se těžilo nepřetržitě od 13. století až do počátku století jednadvacátého. Důl se nachází v hloubce 327 metrů a jeho chodby se rozprostírají v celkové délce 300 kilometrů. Je zapsán na seznam UNESCO.</p>

Slané Polsko  

V solném dole Wieliczka v Polsku nedaleko Krakova se těžilo nepřetržitě od 13. století až do počátku století jednadvacátého. Důl se nachází v hloubce 327 metrů a jeho chodby se rozprostírají v celkové délce 300 kilometrů. Je zapsán na seznam UNESCO.

<h3>Razící obr</h3><p>Horník obhlíží obří vrták v Gotthardském tunelu ve švýcarských Alpách. Tunel, otevřený v roce 2016, měří 57,1 kilometru a v některých místech je umístěn až 2,3 kilometru pod povrchem. Jde tak o nejdelší železniční tunel na světě. Vlaky zde mohou jezdit rychlostí až 250 km/h, čímž se cesta z Curychu do Milána zkrátila z původních čtyř hodin na dvě a půl hodiny.  </p>

Razící obr

Horník obhlíží obří vrták v Gotthardském tunelu ve švýcarských Alpách. Tunel, otevřený v roce 2016, měří 57,1 kilometru a v některých místech je umístěn až 2,3 kilometru pod povrchem. Jde tak o nejdelší železniční tunel na světě. Vlaky zde mohou jezdit rychlostí až 250 km/h, čímž se cesta z Curychu do Milána zkrátila z původních čtyř hodin na dvě a půl hodiny.  

<h3>Radioaktivní skladiště </h3><p>Důl nedaleko německé obce Gorleben představuje kontroverzní stavbu. Leží v hloubce 840 metrů a je 6,5 kilometru dlouhý. Prostor se momentálně testuje jako možné trvalé úložiště pro skladování jaderného odpadu. Gorleben byl pro tento účel vytipován již před více než třiceti lety a zatím je zde umístěno pouze úložiště povrchové.</p>

Radioaktivní skladiště 

Důl nedaleko německé obce Gorleben představuje kontroverzní stavbu. Leží v hloubce 840 metrů a je 6,5 kilometru dlouhý. Prostor se momentálně testuje jako možné trvalé úložiště pro skladování jaderného odpadu. Gorleben byl pro tento účel vytipován již před více než třiceti lety a zatím je zde umístěno pouze úložiště povrchové.

<h3>Mešita z „bílého zlata“  </h3><p>Návštěvníci i horníci se modlí v dole Khewra v Pákistánu, druhém největším solném dole světa. Najdete zde 88 kilometrů chodeb, přičemž denní těžba se pohybuje okolo 1 200–1 500 metrických tun. Malá mešita je postavena z průhledných cihliček kamenné soli. </p>

Mešita z „bílého zlata“  

Návštěvníci i horníci se modlí v dole Khewra v Pákistánu, druhém největším solném dole světa. Najdete zde 88 kilometrů chodeb, přičemž denní těžba se pohybuje okolo 1 200–1 500 metrických tun. Malá mešita je postavena z průhledných cihliček kamenné soli. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Hot Creek v kaldeře Long Valley, Kalifornie

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907