Kambrická exploze života se projevila až hluboko v zemském plášti

16.03.2022 - Stanislav Mihulka

Prudký rozvoj života na počátku prvohor ovlivnil izotopové složení diamantů, které vznikly o 300 milionů let později

<p>Kimberlit je intruzivní vyvřelá hornina. Je významným zdrojem diamantů, které se z ní těží a to převážně v oblastech jižní Afriky.</p>

Kimberlit je intruzivní vyvřelá hornina. Je významným zdrojem diamantů, které se z ní těží a to převážně v oblastech jižní Afriky.


Reklama

Přibližně před 541 miliony let došlo na samotném počátku prvohor k prudkému rozvoji života na Zemi. V té době se například objevila celá řada živočišných kmenů, které dnes známe, a další významné skupiny organismů. Byl to začátek období kambria a této události se podle toho říká „kambrická exploze“.

Andrea Giuliani ze švýcarské Spolkové vysoké technické školy v Curychu a jeho spolupracovníci nedávno zjistili, že tato exploze života zanechala stopy i tam, kde to nikdo příliš neočekával – hluboko v zemském plášti. Badatelé prostudovali vzácné horniny zvané kimberlity, v nichž se nalézají diamanty. Tyto horniny vznikají hluboko v zemském plášti. Když se dostanou k povrchu, představují pro nás nejen cenný zdroj diamantů, ale také informací o tom, co se děje v plášti.

Uhlík v diamantech

Giulianiho tým analyzoval složení uhlíku v celkem 144 vzorcích kimberlitu, které byly odebrány na 60 lokalitách po světě. Geologové si doposud mysleli, že složení izotopů uhlíku, který je obsažen v diamantech z kimberlitu, se v průběhu stovek milionů let pozemské historie příliš nemění.

TIP: Titanokorys: Slavné naleziště z počátku prvohor vydalo nové monstrum

Výzkum ale ukázal, že v kimberlitu, který vznikl asi před 250 miliony let a mladším, došlo k výraznému posunu poměru izotopů uhlíku. To zhruba odpovídá době, kdy se do hlubin zemského pláště dostaly sedimenty z období kambrické exploze, které byly ovlivněny masivní přítomností života.

„Tato pozorování potvrzují, že biogeochemické procesy na zemském povrchu mají dalekosáhlý dopad, až do hlubin zemského pláště. Ukazuje se, že cykly uhlíku na zemském povrchu a v hlubinách jsou těsně propojené,“ uvádějí autoři studie.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907