Kámen dovezený astronauty z Měsíce zřejmě pochází ze Země

28.01.2019 - Stanislav Mihulka

Vzorek měsíční horniny, kterou na Zemi dopravili astronauté Apolla 14, pochází zřejmě ze Země. Jak se ale dostal na Měsíc?

<p>Lunární vzorek č. 61 016 „Big Muley“ z mise Apollo 16.</p>

Lunární vzorek č. 61 016 „Big Muley“ z mise Apollo 16.


Reklama

Všechny vzorky, které američtí astronauté přivezli z Měsíce, jsou nesmírně cenné. Jak pro vědu, tak i pokud jde o jejich finančního hodnotu. Jak se ale teď ukázalo, vzorky z Měsíce mohou mít roztodivný původ. Zjistili to australští vědci, kteří si zapůjčili od NASA jistý vzorek Měsíce k výzkumu.

Konrétně šlo o vzorek měsíční horniny o váze 1,8 gramu, který v roce 1971 odebrali astronauté mise Apollo 14. Když badatelé tento vzorek podrobili analýzám, zjistili, že jeho složení je velmi podobné granitu, čili žule. Takové horniny jsou na Měsíci nesmírně vzácné, ale na Zemi naopak zcela běžné.

Kámen vymrštěný na Měsíc 

Zkoumaný vzorek obsahoval i křemen, což je na Měsíci ještě divnější. Vědcům se také podařilo určit věk zirkonu, objeveného ve vzorku, z něhož odvodili, že vzorek je starý asi 4 miliardy let. Věkem se tím pádem blíží nejstarším horninám na Zemi. Zásadní bylo i zjištění, že charakter nalezeného zirkonu je velmi odlišný od jiných zirkonů z Měsíce a naopak odpovídá zirkonům známým ze Země.

TIP: Nový pohled na zrod Měsíce: V jeho DNA je zastoupena Země a dávná Theia

Podle vědců je samozřejmě jistá nepatrná možnost, že taková výjimečná hornina vznikla na Měsíci, za velmi zvláštních podmínek, které trvaly jenom krátkou dobu. Jednodušším vysvětlením ale je, že jde o kus Země, který se dostal na Měsíc, když naši Zemi zasáhl velký meteorit asi před 4 miliardami let. I takové věci se stávají ve Sluneční soustavě.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907