Reklama


Kamenný poklad v srdci džungle: Odhalená tajemství mayské megapole (1)

13.05.2018 - Kateřina Helán Vašků

Výjimečný objev si nedávno připsali archeologové v Guatemale. Pomocí technologie lidar nalezli v pralese v oblasti Petén desítky tisíc pozůstatků staveb vrcholné éry mayské civilizace. Někdejší obří megapoli zřejmě obýval až milion lidí, což naše představy o starých Mayích zásadně mění

<p>O někdejší výstavnosti nedávno objeveného města svědčí odkrytý Tikal: Je možné, že tvořil pouhé předměstí obrovské megapole.</p>

O někdejší výstavnosti nedávno objeveného města svědčí odkrytý Tikal: Je možné, že tvořil pouhé předměstí obrovské megapole.


Reklama

V roce 1839 stanul americký badatel a diplomat John Lloyd Stephens u zřícenin mayského města Copán v západním Hondurasu (viz Dva tisíce hieroglyfů) a jeho údiv neznal konce. Úchvatné mnohastupňové pyramidy, monumenty zdobené zvláštními hieroglyfy i precizní kamenné dekorace – to vše dokazovalo, že místo kdysi obýval neobyčejně vyspělý národ. Odkud však přišel a co ještě bylo možné z ruin dávno zmizelého světa vyčíst?

„Minulost před námi ležela jako zničená loď uprostřed oceánu: Její stěžně byly pryč, její jméno bylo smazáno, posádka zahynula – a nebylo nikoho, kdo by mohl říct, odkud připlula, kam směřovala a co zapříčinilo její zkázu,“ poznamenal si lakonicky Stephens a pokračoval v objevitelské pouti po Hondurasu. 

Jak se následně ukázalo, starobylé ruiny pocházely z klasického období mayské civilizace, jež se odehrávalo přibližně v letech 250–900. Americký vědec jejich nález později popsal v knize Příhody cest Yucatanu. Nesmírně populární publikace však zároveň přinesla řadu otázek: Kde se v srdci pralesa vzala nejvyspělejší říše tehdejší Střední Ameriky? Jak vypadala její společnost? O čem vypovídalo její nerozluštitelné písmo? A proč ji obyvatelé v 9. století náhle a zdánlivě bez důvodu opustili? 

Pod zeleným baldachýnem 

Badatelské a archeologické týmy se nadšeně pustily do práce a začaly s rekonstrukcí podoby mayské civilizace. Postupně se ukázalo, že šlo o vůbec nejrozvinutější impérium předkolumbovské Mezoameriky. Střípky do sebe pomalu zapadaly, zejména poté, co vědci rozluštili většinu složitého mayského písma. Počátkem 21. století měl tedy svět celkem jasnou představu, jak ohromná říše vypadala, kolik měla obyvatel a jak fungovala tamní společnost. 

Jenže nedávno přišel šok. Počátkem tohoto roku, 180 let po Stephensovi, pátrali badatelé v guatemalské oblasti Petén. Tentokrát však měli pomocníka, o němž se dávnému objeviteli ani nezdálo – technologii lidar (viz Oko do minulosti). Se zařízením, které mnozí nazývají „Hubbleovým teleskopem pro archeology“, mohli nahlédnout pod příkrov pralesa a odhalit, zda zarostlý terén neukrývá stopy dávného osídlení. 

Odborníci z Guatemalského fondu mayského dědictví prozkoumali s využitím letadla neuvěřitelných 2 100 km² a to, co objevili, předčilo veškerá očekávání: V tropickém porostu se nacházelo na 60 tisíc pozůstatků staveb – domů, paláců, pyramid i opevnění. Relikty se navíc soustředily v šesti lokalitách, které vědci zpočátku považovali za města: Podobná sídla, jako Tikal, Holmul, Witzna a Xmakabatun, se totiž nacházejí v bezprostřední blízkosti. Jenže realita byla ještě fantastičtější. 

Milionová megapole 

Lidar totiž ukázal, že jednotlivá centra spojovaly důmyslné vyvýšené cesty, jež umožňovaly pohodlný průjezd i v období dešťů. Právě hustá silniční síť mezi objevenými oblastmi inspirovala nakonec badatele k revoluční myšlence: Co když nešlo o samostatná města, nýbrž o gigantickou a dokonale propojenou megapoli, kde mohlo žít až milion obyvatel? Tikal a další nalezená sídla by pak podle této teorie představovala pouhé čtvrti ohromného „města měst“. 

Dějiny se ovšem budou nejspíš přepisovat nejen kvůli neočekávané rozloze mayských sídel, ale také s ohledem na počet lidí žijících v tamních ulicích. Dosud se archeologové shodovali, že v době největšího rozmachu měla říše přibližně pět milionů obyvatel. Na základě nového objevu už ovšem mohou s jistotou říct, že šlo o 10–15 milionů. Kdyby v polovině 9. století zavítal za oceán nějaký Angličan, asi by se mu z velikosti amerického impéria zatočila hlava: Mayové totiž tehdy obývali teritorium dvakrát větší než ostrovní země, a navíc mnohem hustěji osídlené

Antické Řecko v džungli

Archeologové musejí svůj postoj přehodnotit i v dalších ohledech: Dřív se mělo za to, že tropické podmínky zkrátka neumožňovaly vznik vyspělé civilizace. Nový objev v guatemalském pralese, v mnohém připomínající nedávno odkrytou megapoli Angkor Vat v Kambodži, ovšem naznačuje pravý opak. Mayská společnost v srdci džungle byla totiž před 1 200 lety, na vrcholu své vyspělosti, srovnatelná s kulturami starověkého Řecka nebo Číny.

Dokončení: Kamenný poklad v srdci džungle: Odhalená tajemství mayské megapole (2) (vychází v úterý 15. května)

Jednoduše vychází najevo ohromné množství nových souvislostí a slovy archeologa Francisca Estrady-Belliho z Tulane University „budeme potřebovat dalších sto let, abychom shromážděná data prošli a skutečně porozuměli tomu, co vidíme“. Jak nová zjištění zapadnou do skládačky našich stávajících vědomostí o obyvatelích záhadně zmizelého impéria? 

Dva tisíce hieroglyfů

Město Copán se rozkládalo ve stejnojmenné oblasti na území dnešního Hondurasu a představovalo nejokázalejší sídlo klasické říše Mayů. Tvořila ho jedna hlavní skupina budov a šestnáct vnějších. V centru se nacházela akropole s pěti náměstími a komplexem pyramid, teras, chrámů a oltářů. Snad nejpůsobivější památkou se však stalo deset metrů široké schodiště, zachycující nejdelší známý mayský písemný záznam – přibližně se dvěma tisíci hieroglyfy.

Oko do minulosti

Technologie lidar neboli Light Detection and Ranging je metoda dálkového snímání zemského povrchu pomocí laseru. Na základě měření doby odrazu laserového paprsku lze vytvořit trojrozměrnou mapu terénu, budov i dalších objektů. Použití filtrů následně umožní například „vymazat“ z digitálního modelu stromy a zjistit, zda se dřív v místě nenacházelo lidské osídlení. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Hot Creek v kaldeře Long Valley, Kalifornie

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907