Kapacita řeči: Na rodný jazyk potřebuje mozek asi 1,5 MB paměti

02.04.2019 - Stanislav Mihulka

Celý rodný jazyk uložený v mozku by se vešel na jednu 3,5" disketu


Reklama

Naučit se rodný jazyk je jedním z nejdůležitějších úkolů každého dítěte. Stojí to jisté úsilí a také určitou kapacitu mozku. Vědci nedávno odhadli, jak velkou paměť mozku zvládnutí rodné řeči vyžaduje. Podle nich se musí průměrný člověk, jehož rodnou řečí je angličtina, naučit asi 12,5 milionů bitů informace souvisejících s angličtinou.

Autoři výzkumu se pozastavili nad tím, že kapacita paměti potřebná k naučení jazyka, přibližně odpovídá kapacitě 3,5" diskety, na které si starší čtenáři jistě pamatují. Pro ty mladší je to zhruba jako jedna minuta hudby ve formátu mp3. Badatelé tvrdí, že v nejlepším případě se člověk za jeden den naučí asi 1 až 2 tisíce bitů informací ze svého rodného jazyka. Naopak v nejhorším případě si zapamatujeme asi 120 bitů informace denně.

TIP: Tajemství jazyka: Která řeč je nejsložitější a jakou mluví nejvíce lidí?

A k čemu mozek potřebuje paměťovou kapacitu při zvládání rodného jazyka? Většina z oněch 12,5 milionů bitů informace uložených v mozku nesouvisí s gramatikou nebo syntaxí. Převážně jde o významy slov. Jak se zdá, při učení se jazyku je nejvíce náročné zapamatovat si významy velkého množství slov. Když se ale člověk učí druhý jazyk, nepotřebuje už stejně velké místo v paměti. Řada slov totiž bývá podobných, což v mozku ušetří hodně místa.

Výzkum vědců by mohl najít uplatnění ve vývoji příští generace hlasových asistentů typu Alexa, Siri a Google Assistant. Ukazuje totiž, že učení lidí je odlišné od učení robotů - zatímco lidé pracují spíše s významem slov, roboti a AI se zaměřují hlavně na správné tvoření větných konstrukcí a slovosled.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907