Kde se vzal zvyk sfoukávat svíčky na dortu?

13.12.2018 - Kateřina Helán Vašků


Reklama

Teorie o kořenech zvyku sfoukávat svíčky na dortu k narozeninám se poměrně různí. Podle jedné z nich se tradice zrodila ve starém Řecku, kde lidé přinášeli koláče zdobené svícemi do chrámu bohyně Artemis. Svíčky se prý na kulatém pamlsku rozsvěcovaly proto, aby zářil jako měsíc, jenž představoval symbol spojovaný se zmíněnou patronkou lovu. Mnoho starověkých kultur však věřilo, že kouř donese přání věřícího až k nebesům – a s tím možná souvisí nejen historie zapalování svíček, ale i zvyk přát si něco před tím, než je sfoukneme. 

Jiná teorie předpokládá, že se daná tradice začala psát relativně nedávno v Německu. Průkopníkem na tomto poli se podle ní stal hrabě Ludwig von Zinzendorf, jeden ze zakladatelů evangelické církve Obnovené Jednoty bratrské. V roce 1746 prý oslavil narozeniny extravagantní akcí, na níž nechyběl dort ozdobený svíčkami v počtu odpovídajícím jeho věku.

TIP: Jak dlouho trvá, než si na něco vytvoříme návyk?

Moderní věda ovšem vnesla do rozsvěcených narozeninových dortů další rozměr. Badatelé z Clemson University v Jižní Karolíně nedávno zjistili, že sfouknutí svíček zvyšuje obsah bakterií v polevě průměrně 14krát, a v některých případech dokonce až 120krát – podle osoby, jež na pamlsek foukne. Odborníci však dodávají, že pokud není dotyčný vyloženě nemocný, nákaza nehrozí: Jedná se totiž o bakterie, které máme běžně v ústech.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907