Kde se vzal zvyk sfoukávat svíčky na dortu?

13.12.2018 - Kateřina Helán Vašků


Reklama

Teorie o kořenech zvyku sfoukávat svíčky na dortu k narozeninám se poměrně různí. Podle jedné z nich se tradice zrodila ve starém Řecku, kde lidé přinášeli koláče zdobené svícemi do chrámu bohyně Artemis. Svíčky se prý na kulatém pamlsku rozsvěcovaly proto, aby zářil jako měsíc, jenž představoval symbol spojovaný se zmíněnou patronkou lovu. Mnoho starověkých kultur však věřilo, že kouř donese přání věřícího až k nebesům – a s tím možná souvisí nejen historie zapalování svíček, ale i zvyk přát si něco před tím, než je sfoukneme. 

Jiná teorie předpokládá, že se daná tradice začala psát relativně nedávno v Německu. Průkopníkem na tomto poli se podle ní stal hrabě Ludwig von Zinzendorf, jeden ze zakladatelů evangelické církve Obnovené Jednoty bratrské. V roce 1746 prý oslavil narozeniny extravagantní akcí, na níž nechyběl dort ozdobený svíčkami v počtu odpovídajícím jeho věku.

TIP: Jak dlouho trvá, než si na něco vytvoříme návyk?

Moderní věda ovšem vnesla do rozsvěcených narozeninových dortů další rozměr. Badatelé z Clemson University v Jižní Karolíně nedávno zjistili, že sfouknutí svíček zvyšuje obsah bakterií v polevě průměrně 14krát, a v některých případech dokonce až 120krát – podle osoby, jež na pamlsek foukne. Odborníci však dodávají, že pokud není dotyčný vyloženě nemocný, nákaza nehrozí: Jedná se totiž o bakterie, které máme běžně v ústech.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907