Kde se vzaly džíny? Krátká exkurze do dějin modrých kalhot

24.04.2022 - Helena Syrovátková

Je to téměř sto čtyřicet let, co na svět přišly džíny. Kalhoty z pevné celtoviny zpevněné ve spojích kovovými nýty si nechali patentovat pánové Levi Strauss a Jacob Davis

<p>Ošoupaný vzhled se vytváří sklářskou technikou pískování. Po domácku se dřív kalhoty jednoduše ošoupaly ve vaně za pomoci horké vody a kartáče.</p>

Ošoupaný vzhled se vytváří sklářskou technikou pískování. Po domácku se dřív kalhoty jednoduše ošoupaly ve vaně za pomoci horké vody a kartáče.


Reklama

V dobách vrcholící zlaté horečky se pověstným zlatým dolem nestaly pouze valounky žlutého kovu, ale i přidružené služby a prodej potřeb pro hledače cenného kovu. V druhé polovině 19. století muži oblékali spíš vlněné nebo lněné kalhoty. Zlatokopové, honáci dobytka a farmáři ale potřebovali oděv, který snese velmi hrubé zacházení. Manželka jednoho z nich proto objednala u krejčího pracovní kalhoty ze sukna, kterým se potahovaly povozy a stany. Látka zvaná denim nesla název podle místa svého vzniku „serge de Nîmes“. I slovo džíny je evropského původu – pochází z francouzského označení pro barvu „Bleu de Genes“janovská modř. Ta se vyráběla z přírodní látky – indiga. 

Patent na kalhoty

Pevné sukno zvané denim do Ameriky dovážela rodina mladého židovského obchodníka Leviho Strausse (původně se jmenoval Löb Strauß). A odebíral ho krejčí s litevsko-židovskými kořeny Jacob Youphes, jehož nové americké jméno znělo Jacob Davis. Toho napadlo, že spoje kalhot pro větší pevnost opatří kovovými nýtky, bohužel ale neměl peníze na zaplacení poplatku na patentovém úřadu. Spojil své know how se Straussovým kapitálem a riveted blue jeans neboli nýtované modré kalhoty byly patentovány 20. května 1873.  

Nejen na západním pobřeží se blue jeans rychle staly žádaným zbožím. Kalhoty měly přesný střih a zapínaly se na knoflíky našité po stranách. Na poklopec tak, jak ho známe dnes, ale musely ještě pár desítek let počkat, na zip dokonce až do roku 1946. Zadní kapsu měly Straussovy a Davisovy kalhoty jen jednu, na bocích nechybělo šikmo přišité poutko, kam se dalo zavěsit kladivo. Malá kapsička v přední kapse zase sloužila jako bezpečné pouzdro na hodinky. Jejich řetízek se připevňoval k opasku. Dámské džíny, které se začaly šít až ve 30. letech, se zapínaly vždy na pravém boku. Poslední zásadní technologická změna přišla v 70. letech, kdy se do denimové látky začal kvůli pružnosti přidávat elastan. 

Ani párem koní

Společnost Levi Strauss & co. se prosadila i díky systematické práci s reklamou. Do loga své firmy zvolili vyobrazení dvou koní, kteří spřaženi džínami vybíhají opačným směrem. Traduje se, že tento pokus pevnosti pánové Strauss s Davisem opravdu provedli a kalhoty díky nýtům vydržely. Ani koně je prý nedokázali roztrhnout. 

Levi Strauss zemřel roku 1902 a zanechal po sobě majetek v hodnotě šest milionů dolarů, což by přepočteno na dnešní poměry představovalo částku v řádu stovek milionů dolarů. V té době džíny představovaly pouze zaprášený pracovní oděv ušmudlaný od oleje či koní. On sám je prý, coby solventní obchodník na úrovni, nikdy neoblékl! Jeho společník Jacob Davis ho přežil o šest let.

Cesta na kontinent

Oblíbené kalhoty se pomalu stávaly v dnešním slova smyslu „módním“ zbožím. Když se v roce 1933 dostaly na titulní stránku významného módního časopisu, měly vlastně vyhráno. Během druhé světové války se do vojenské khaki džínoviny oblékali američtí vojáci, díky nimž se oblíbené kalhoty známé ze stříbrného plátna dostaly do Evropy. Džíny se objevily i ve světě zcela jiném – v americkém náborovém plakátu lákala ženy do válečné výroby dělnice Rosie, kráska se šátkem ve vlasech a v džínové košili

Svoboda i uniforma

Ve filmech o čestných kovbojích a drsňáckých rebelech oblékali džíny Marlon Brando či James Dean. Když v roce 1954 navlékla těsné džíny Marilyn Monroe ve filmu Řeka bez návratu, způsobila tím značné pozdvižení. A když si je (údajně nerad) oblékl i Elvis Presley, svět jako by zapomněl, že šlo původně o pracovní kalhoty. V éře hippies se džíny staly symbolem nevázanosti, svobody a sexu. Nosily je hudební ikony. A zároveň i dělníci.

TIP: Ikony své doby: Sedm legend trhu, kterým na svět pomohla náhoda

Jejich obliba v západním světě začala v 80. letech pomalu klesat. Snem a touhou se ale staly pro mládež za železnou oponou. V Československu se daly sehnat v Tuzexu, tedy v podniku zahraničního obchodu, kde se nakupovalo za valuty. Pro džíny se jezdilo také do Maďarska, pokoutně se šmelily a přeprodávaly až do konce 80. let.

Džíny nechyběly ani v šatníku osobností, u kterých byste to asi nečekali: módní bundu si dopřál i Albert Einstein. Džíny se právem staly oblečením, které spojuje napříč věkem i společenským postavením. A zdá se, že jejich historie není ještě zdaleka u konce. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907