Když i pozůstalí musí pod zem: Izraelský podzemní hřbitov Har HaMenuchot

29.08.2020 - Kateřina Kálal Kučerová a redakce Koření

Pohřbít své blízké zesnulé je zvyk, který jde napříč snad všemi lidskými kulturami. Najít pro místo posledního odpočinku prostor je někde ovšem dost těžké. Obrat „pohřbít pod zem“ v izraelském Jeruzalémě proto nabývá dost nečekaného významu

<p>Takto vypadaly prostory podzemního hřbitova těsně před otevřením na podzim roku 2019.</p>

Takto vypadaly prostory podzemního hřbitova těsně před otevřením na podzim roku 2019.


Reklama

Největší jeruzalémský hřbitov Har HaMenuchot (píše se i jako Har ha-Menuchot) byl založen v roce 1951 na ploše 300 tisíc metrů čtverečních. Za bezmála sedmdesát let existence se rozrostl na současných 580 000 metrů čtverečních a místo posledního odpočinku zde nalezlo 150 tisíc lidí. Kapacita ale ani tak nedostačovala, a tak Izraelci museli sáhnout po zcela originálním řešení – a otevřeli vůbec první moderní podzemní hřbitov.

Chodby delší než 1,5 kilometru

Har HaMenuchot neboli Hora odpočinku je největší jeruzalémský hřbitov, na němž spočine většina židů, kteří žijí ve Svatém městě. Jenže kapacita hřbitova je vyčerpaná a místa pro další zesnulé už jednoduše nejsou. Proto Izraelci hřbitov rozšířili tam, kde je stále místa dost – pod zem!

„Právě se nacházíme v prvním podzemním hřbitově moderního světa. Jsme přesně pod hřbitovem Har HaMenuchot, který je hlavním hřbitovem Jeruzaléma,“ ukazuje obrovské podzemní prostory Arik Glazer, ředitel stavební firmy, která si projekt vzala na starost. „Tohle místo je naprosto nový koncept hřbitova a my doufáme, že je to budoucnost pohřbívání.“

Pod Horou odpočinku stavbaři vyhloubili gigantický labyrint chodeb, které jsou dohromady dlouhé 1 600 metrů. Tunely jsou šestnáct metrů vysoké a v každém podlaží, vymezeném nutným ochozem, jsou hroby ve třech až čtyřech řadách nad sebou. I v nejparnějším létě tu je stálá teplota 23 °C. Jednotlivá patra propojují eskalátory a prostor je podle prvních návštěvníků velmi vzdušný a citlivě řešený. Počet hrobů v první fázi výstavby dosáhl kapacity 24 tisíc.

Místo v souladu s tradicemi

Hananja Šahor, výkonný ředitel jednoho z tradičních židovských pohřebních společenství, které na hřbitově Har HaMenuchot operují a nazývají se Chevra kadiša, popisuje, jak projekt stavby vznikal: „Už když jsme začali monumentální stavbu plánovat, projednali jsme její podobu s rabíny tak, aby vše bylo stoprocentně v souladu s židovskými tradicemi. Báli jsme se, že sem lidé nebudou chtít chodit, protože to bude působit klaustrofobicky. Zatím ale všichni, kdo v nové podzemní části byli, si pochvalují, že prostor vypadá nádherně. Jsem si jistý, že se tohle bude lidem nakonec líbit víc, než dosavadní způsob pohřbívání.“

Podzemní hřbitov byl otevřen na konci roku 2019 a má se tu konat zhruba 70 % všech pohřbů v Jeruzalémě. Mít hrob na hřbitově Har HaMenuchot je totiž prestižní záležitost a mnoho míst bylo prodaných ještě před oficiálním otevřením. Cena přitom není malá – jeden hrob vyjde v přepočtu na 230 tisíc korun. „Lidé budou umírat asi vždy, takže bude potřeba místo, pokud chcete zachovat zvyky a práva, které každá komunita má. V Izraeli například není běžná kremace, takže zkrátka potřebujete hodně místa,“ lakonicky konstatuje Arik Glazer.

Inspirace do budoucna

Podzemní hřbitov začali Izraelci budovat v roce 2012, kdy už bylo jasné, že se Jeruzalém bez nového prostoru neobejde. Samotná stavba trvala tři roky a vyšla v přepočtu na více než miliardu korun. Velkou část z této sumy zaplatili zahraniční „investoři“ – židé, kteří touží po místě na hřbitově na Hoře odpočinku.

Moderní hřbitov navíc nejenže splňuje všechny požadavky na pohřeb v duchu židovských tradic, ale vrací se dokonce k jeho samotným kořenům, jak vysvětluje izraelský archeolog Amit Reem: „Před třemi nebo dvěma tisíci lety se židovský pohřeb konal ve dvou fázích. Zesnulého nejprve umístili do jeskyně vysekané v jeruzalémské skále, vchod uzavřeli kamenem a po osmi měsících jeskyni otevřeli. V tu dobu už z mrtvého zůstala jen kostra. V druhé fázi pak kosti vyzdvihli a uložili je do malé díry, kterou v jeskyni vyhloubili.“

TIP: Ekologické pohřbívání: Budou se kompostovat lidská těla?

Stavbaři zatím z hory ukousli jen pět procent prostoru, který má být do budoucna věnován výstavbě podzemního hřbitova. Kdy bude stavba pokračovat, ale zatím není jasné. Vzhledem k tomu, že Izraelci jsou proslulí svými novátorskými technologickými postupy a nápady, je ale velmi pravděpodobné, že podobné projekty odstartují i v dalších izraelských městech. 

Svaté pohřební společenství

Chevra kadiša (což v překladu znamená Svaté společenství) je tradiční židovská organizace, která dohlíží na to, aby byla těla zesnulých židů připravena k pohřbu v souladu s tradicemi. Hlavními požadavky jsou úcta k mrtvému tělu, jeho obřadní očištění a oblečení.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907