Když je otcem neznámý vojín: Znásilnění ženy vojákem bylo v minulosti běžné
Kdo je otcem dítěte? Někdy matka neví, nebo nechce sdělit – pro tyto případy znalo právo pojem „Neznámý vojín“, který sloužil jako uspokojivá odpověď pro úřady...
Milostný vztah sedláka Jana Kodady ze Záhoří s devětadvacetiletou Alžbětou Píškovou ze Bzí, který vedl k těhotenství a porodu, se zachoval i v třeboňském archivu. Když se v roce 1724 „provalil“, žena o hospodáři před vrchnostenskými úředníky uvedla: „Naváděl mě, abych to svedla na vojáky, potom chtěl, abych někam zašla, a když z kouta vyležím, budu-li míti syna, když bych ho odchovala, abych mu jej přinesla, že on jej vezme.“ Když si lidé na gruntu jejího těhotenství povšimli, sami ji radili, aby to svedla na vojáky a nedostala se tak do řečí.
Obtěžkána vojákem?
Ne vždy však sousedé a úředníci takové výmluvě uvěřili. Jistá Dorota Přesličková, dcera měšťana z Dolního Bukovska, sloužila v roce 1723 u svého strýce Steinera. Když ji 27. března poslali na trh v Týně nad Vltavou, znásilnil ji u lávky do Tetína nějaký voják. Služka ovšem přepadení nenahlásila, takže když se počátkem července s viditelnými příznaky těhotenství svěřila své matce a tetě, její příhodě neuvěřily stejně jako ostatní obyvatelé Bukovska.
TIP: Smutný úděl Židů v Čechách: Jak se v novověku měnilo jejich postavení?
I úředníci panské vrchnosti pojali podezření, že neznámý voják je báchorka, za niž stojí Dorotina teta, která chce zatajit mužův poměr s neteří. Kancelářský zápis jejich výslechů uvádí: „Tetu jsme odbyli, dali jsme předvolati matku. Ta zase mluvila, že je její dcera obtěžkána, ani s ní nemluvila, nýbrž její sestra o tom povídala, a tak z jednoho do druhého vše pletou, všechno naštimováno je; ale však nevíme, nýbrž jak se doslejchá, že by měl Jiřík Steiner, strejc její, u kterého sloužila, s ní vinen bejti, těžko dokázati, když obtěžkána k tomu nechce svolit, nýbrž na svým stojí.“
Symbolický trest
Světlo do případu přinesla až porodní bába Justina Hauerová z Třeboně. Ta 24. listopadu téhož roku pomáhala Dorotě při porodu a bezprostředně po něm zašla do zámku na vrchnostenskou kancelář, kde vypověděla, že se dítě narodilo o dva týdny dřív, než mělo. Tvrdila, že Dorota ani v největších bolestech nemluvila o nikom jiném než o vojákovi, který se jí zmocnil. Její strýc Steiner byl po přísaze, že není otcem dítěte, očištěn a Dorota dostala symbolický trest upletení půl špulky příze. Zdá se, že si skutečně nic nevymyslela, ale kvůli tomu, že ženy sváděly své těhotenství na neznámé vojáky, tak jí nikdo neuvěřil.
