Lékaři patřili u prvorepublikové policie k nejvytíženějším osobám
Instituce policejních lékařů vznikla v Praze v roce 1899 po vzoru vídeňské policejní lékařské služby. Tito lékaři museli kromě jiného poskytovat i první pomoc při úrazech nebo nehodách na veřejných místech. V popisu práce měli ale také vyšetřování sebevražd, násilného usmrcení nebo náhlého úmrtí, přičemž samozřejmostí bylo ohledání mrtvol na místě činu.
Jméno docenta Eduarda Knoblocha (1898–1957) není neznámé ještě ani mnoha dnešním lékařům. Celé generace vyrostly na jeho učebnici Lékařské kriminalistiky. Napsal ale také pozoruhodný spis Duše a zločin, v němž zpracoval konkrétní kasuistiky zločinců, které poznal během své mnohaleté praxe.
TIP: Jak vyzrát na zločince: Tyto metody znamenaly revoluci v kriminalistice
Dne 14. ledna 1929 nastoupil jako komisař na Policejním ředitelství v Praze, kde kromě běžné služby úředního lékaře působil i jako vědecký poradce kriminálního oddělení. Klasické soudní lékařství se v Knoblochově pojetí prolínalo s lékařskou kriminalistikou. Nikdy mu nestačil pouhý pitevní protokol, požadoval zároveň zhodnocení všech nálezů z místa trestného činu. Je právem považován za zakladatele československé lékařské kriminalistiky.
V případě dalšího policejního lékaře MUDr. Miroslava Vejvody (1902–1957) posloužil nejen on sám, ale i jeho jméno tvůrcům televizního seriálu Hříšní lidé města pražského jako vzor. Vzpomínáte? Rada Vacátko říká v jednom z dílů: „Nechte to děvče odvézt na soudní. Doktor Vejvoda nám aspoň řekne příčinu smrti.“ V seriálu hraje policejní rada Vacátko s dr. Vejvodou kulečník. Jak potvrdil Vejvodův syn Josef Vejvoda, jeho tatínek kulečník skutečně hrál, a to přímo s Jaroslavem Marvanem!
Živá historie 4/2016