Kolik je Čechoslováků: Proč se menšinám nelíbily výsledky sčítání z roku 1921?

30.06.2022 - Vladimír Černý

V roce 1921 proběhlo první sčítání lidu v Československé republice. Jeho výsledky byly zveřejněny v sedmi svazcích publikovaných postupně od roku 1924. V porovnání s posledním předválečným sčítáním došlo k zajímavým změnám a posunům

<p>Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. <em>(foto: Pixabay, CC0)</em></p>

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: Pixabay, CC0)


Reklama

Pokud porovnáme údaje týkající se národností, získáme pozoruhodná data. V období Rakousko-Uherska se národnost určovala podle obcovací řeči, tedy jazyka, kterým dotyčný člověk mluvil. To však určitým způsobem nahrávalo nadhodnocování počtu příslušníků většinových národností. Například Češi žijící v pohraničních oblastech mohli těžko uvádět jinou obcovací řeč než německou.

Oficiální čísla sčítání z roku 1910 nám tedy říkají, že v zemích Koruny české uvedlo jako svou obcovací řeč českou či slováckou 6 291 237 osob, z toho 4 241 918 v Čechách, 1 868 971 na Moravě a 180 348 ve Slezsku. Německou řeč uvedlo 3 512 682 osob, z toho 2 467 724 v Čechách, 719 435 na Moravě a 325 523 ve Slezsku, kde Němci převažovali. Připadalo tedy 62,9 % obyvatelstva na Čechy, 34,6 % na Němce a ostatní národnosti tvořily už jen 1,6 %, z čehož nejvíc bylo Poláků v počtu 251 689. 

Území Slovenska spadalo roku 1910 pod Uherské království, kde Maďaři tvořili něco málo přes polovinu obyvatelstva (54,5 %) v celkovém počtu 9 944 627 osob. Slováci představovali s počtem 1 946 357 obyvatel (10,7 %) třetí nejsilnější národnostní složkou tohoto království po Maďarech a rumunských Valaších (těch bylo 2 948 181, čili 16,1 %). 

Dva jazyky, jeden národ

V rámci prvního sčítání v Československé republice 15. února 1921 však byla zvolena zcela jiná metodika. Úřední definice říkala, že „národností bylo rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž hlavním vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk. Nebylo připuštěno, aby místo národnosti byla vyznačována příslušnost k určitému území. Proto nebyla také uznána zvláštní národnost slezská („šlonzácká“) na Těšínsku“. Výjimku však dostali Židé, kteří mohli uvádět židovskou národnost i v případě, že hebrejština nebyla jejich mateřským jazykem. 

Určitý problém představovala skutečnost, že se nezjišťovala zvlášť česká a slovenská národnost. Obě byly chápány jako jediná československá, přičemž smysl tohoto kroku byl zřejmý. Československo představovalo mnohonárodnostní stát a samotní Češi by v něm tvořili sotva polovinu ze všech obyvatel. Společně se Slováky však dosáhli na 65,51 % z celkového počtu 13 613 172 obyvatel (6 559 503 mužů a 7 053 669 žen žijících v 20 528 městech a vesnicích), což už navenek působilo podstatně lépe.

Oficiální publikace z roku 1924 také neopomněla zdůraznit, že „mimo Podkarpatskou Rus, kde československé národnosti jest toliko 3,29 % domácích obyvatelů, má československý národ většinu ve všech zemích“. Převahu měli Čechoslováci také v 269 z úhrnného počtu 423 soudních okresů v celé republice.

Získaná data

Výsledky prvního „republikového“ sčítání byly velmi zajímavé. Přes poměrně velké ztráty na životech v důsledku první světové války se v českých zemích přihlásilo k československé národnosti 6 774 715 lidí, což tvořilo 67,7 % z celkového počtu. Na druhém místě skončili Němci, tuto národnost uvedlo 3 061 369 obyvatel českých zemí, tedy 30,6 %. Poláků na Těšínsku žilo 103 521, což jim dávalo jedno procento. Židovská národnost byla zastoupena 35 699 osobami, tedy 0,4 %. Toto relativně nízké číslo bylo způsobeno tím, že mnoho Židů uvádělo sčítacím komisařům německou národnost.

Sčítací arch z roku 1921. (foto: Český statistický úřad)

Na Slovensku se k československé národnosti přihlásily 2 013 792 obyvatel, z dalších národností 637 183 osob uvedlo maďarskou, 139 900 německou, 85 644 ruskou, rusínskou či ukrajinskou, 70 529 židovskou a 2 536 polskou. Specifická situace pak panovala na Podkarpatské Rusi, kde se největší počet 372 884 obyvatel hlásil k národnosti ruské, rusínské nebo ukrajinské, dále zde žilo 102 144 Maďarů, 80 059 Židů, jen 19 737 Čechoslováků a 10 460 Němců. Počet Čechů a Slováků však v dalších letech v důsledku přistěhovalectví narůstal.

Zpochybněné výsledky

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910 (Němců o 103 978 a Maďarů dokonce o 315 979), naproti tomu počet obyvatel československé národnosti celkově stoupl o 342 751. Někteří představitelé Němců a Maďarů tato čísla zpochybňovali a obviňovali státní úředníky z neobjektivnosti.

TIP: Rodící se Československo muselo v roce 1918 bojovat s německými separatisty

S odstupem jednoho sta let je však dnes sčítání považováno za dobře zvládnuté nejen po stránce organizační, ale i co se týká správnosti zjištěných údajů a způsobu publikování výsledků.  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia CommonsCC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel DyanCC BY 2.0)

Zajímavosti

Krajina na Marsu, na snímku robotické laboratoře Curiosity

Vesmír

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of HeartsCC BY-SA 4.0)

Příroda

Masivní závrt u chilského měděného dolu Alcaparrosa. (foto: Profimedia (Johan Godoy, AFP)

Věda

Zasahující hasiči Rubal a Torres. (foto: Brinnon Fire Department)

Revue

Emauzský klášter na přelomu 19. a 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Deport & Panzer, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907