Komplikace pro Juno: Sestup se odkládá kvůli závadě ventilů

17.10.2016 - Martin Reichman

Plánovaný přechod sondy Juno na kratší oběžnou dráhu se odkládá. Sondě správně nefungují důležité ventily

Neplánovaná změna v programu -<p>Závada na ventilech odkládá přechod sondy na kratší oběžnou dráhu. Další příležitost k manévru bude v polovině prosince.</p>
Neplánovaná změna v programu -

Závada na ventilech odkládá přechod sondy na kratší oběžnou dráhu. Další příležitost k manévru bude v polovině prosince.


Reklama

Meziplanetární sonda Juno již od července krouží okolo Jupitera. Doba jednoho jejího oběhu nyní trvá 53,5 dne. Ve středu 19. října mělo dojít ke korekci oběžné dráhy, jejímž výsledkem mělo být zkrácení doby oběhu na 14 dnů. Manévr ovšem vědci musejí odložit.

TIP: Fakta o misi Juno: Miliarda dolarů, miliardy kilometrů i nejrychlejší sonda v dějinách

Podle zpráv NASA je problém ve dvojici ventilů, které hrají důležitou roli v plánovaném brzdícím manévru. Ventily, které by se měly otevřít jen na několik sekund, zůstávají otevřené několik minut. Nesprávná doba otevření ventilů by mohla znamenat přechod na jinou než plánovanou trajektorii, což by mohlo mít fatální následky pro celou misi. Vědci se proto rozhodli manévr odložit. Neplánovanou změnu v programu Juno využije ke sběru vědeckých dat. 

Sonda Juno by měla svůj motor zažehnout při příštím dosažení nejnižšího bodu své dráhy 11. prosince. Závada podle NASA nemá podstatný vliv na vědeckou činnost sondy.

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907