Komu „patří“ Měsíc? Pozemky nakoupili američtí prezidenti i čeští politici

01.01.2022 - Barbora Jelínková


Reklama

Na povrchu Měsíce dosud stanulo dvanáct Američanů, tím však Spojeným státům pochopitelně nevzniklo žádné právo si zemského souputníka jakkoliv nárokovat. Roku 1967 podepsaly USA, Sovětský svaz a Velká Británie tzv. kosmickou smlouvu, podle níž patří Měsíc všem zemím, nelze ho okupovat, či si jej dokonce přivlastnit a jeho teritorium zůstává demilitarizované – jde o podobný právní status jako v případě Antarktidy. 

Dokument ovšem nijak neupravoval požadavky soukromých a právnických osob, čehož v roce 1980 využil jistý Dennis Hope. Více méně „oznámil“ Organizaci spojených národů, že si Měsíc – ale také ostatní planety Sluneční soustavy i jejich průvodce – přivlastňuje a hodlá prodávat tamní pozemky. Jelikož nikdy neobdržel zamítavou odpověď, vyložil si mlčení jako souhlas: Založil soukromou společnost Lunar Embassy a jejím prostřednictvím nabízí zájemcům vesmírnou půdu k prodeji. Konkrétně za jeden lunární akr si Hope účtuje v přepočtu asi 500 korun a kupující dostane jako potvrzení stříbrnou destičku se jménem i mapkou vybrané lokality.

TIP: Zájem o zdroje surovin na Měsíci roste: Vědci se obávají možných konfliktů

O netradiční službu přitom panuje značný zájem: Svůj kousek Měsíce má už přes osm milionů lidí, včetně bývalých amerických prezidentů George Bushe či Jimmyho Cartera nebo herců Toma Cruise a Clinta Eastwooda. Mimochodem, pozemek na Měsíci „vlastní“ také bývalý předsda ČSSD a bývalý český premiér Jiří Paroubek nebo třeba bývalý primátor Prahy Pavel Bém.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907