Konfuciovo poselství v hanojském Chrámu literatury

25.08.2019 - Robert Mikoláš

Učení je jako cesta: najdeš-li bránu, vejdi. To říká verš vytesaný na bráně nejstarší vietnamské univerzity. Téměř tisíciletý Chrám literatury v Hanoji dodnes zůstává symbolem šíření myšlenek velkého Konfucia

<p>Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.</p>

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.


Reklama

Desítky dětí posedávají na hlavním nádvoří a naslouchají vyprávění soudružky učitelky. Žáky v modrobílých uniformách a s rudým šátkem uvázaným kolem krku výuka očividně baví. Však také probírají dějepis a lepší místo pro líčení historie země v Hanoji ani nalézt nelze. 

„Chrám nechal postavit král Lý Thánh Tông v roce 1070 a zasvětil ho Konfuciovi. Šest let poté zde vznikla i první univerzita v zemi. Učenci, kteří na ní získali vzdělání, pak sloužili panovníkovi,“ vypráví naše průvodkyně. 

Zároveň popisuje jednotlivé stavby tyčící se pod korunami vzrostlých stromů: Hlavní bránu se dvěma malými brankami a Velkou bránu Středu se dvěma postranními vstupy s výmluvnými názvy Dosažený talent a Dokonalá ctnost. Dále ukazuje na Dvůr stél se čtvercovým jezerem a nakonec i na samotný Chrám literatury. 

Zkoušky vedl sám panovník 

Celý komplex je rozdělen na pět částí. Obepíná ho zeď z červených cihel, jež toto místo meditací a uctívání odděluje od okolního rušného světa. „Tento pavilon byl vybudován v roce 1805. Je zasvěcen souhvězdí Literatury. Vidíte, jak koresponduje se zvěrokruhem?“ ukazuje průvodkyně. 

Jak dodává, v Chrámu literatury vždy studovali jen ti nejnadanější. Než se sem totiž dostali, čekalo na ně poměrně mnoho překážek. Nejprve museli absolvovat vesnickou školu v rodné obci a poté studium Pěti klasických a Čtyř posvátných knih. Nakonec dokazovali nabyté vědomosti u provinčních zkoušek zahrnujících i politiku, právo a matematiku. Z původních dvou až tří tisíc uchazečů uspěly jen desítky. Pokud se dostali do Hanoje, zkoušel je i samotný panovník. Poté je však čekala všeobecná úcta a věčná sláva. 

Želví hlavy pro štěstí 

„Univerzita představovala centrum vzdělanosti od jedenáctého do devatenáctého století. Získání doktorských titulů bylo korunováno i vyrytím jmen absolventů do stél. Těchto kamenných desek se dodnes dochovalo osmdesát dva,“ ukazuje průvodkyně. 

TIP: Nesmysly v indických učebnicích: Letadla i zákony gravitace známe již pět tisíc let

Upozorňuje, že jednotlivé stély jsou umístěny na krunýřích želv – samozřejmě také kamenných. Želva je totiž symbolem dlouhověkosti a síly, oblý tvar krunýře zase představuje nebesa a břicho Země. Návštěvníky i studenty však nejvíce zajímají hlavy tohoto zvířete. Podle starodávné tradice totiž přinesou štěstí tomu, kdo je pohladí. U náročných zkoušek to platí dvojnásob, i když se v samotném Chrámu literatury už zhruba dvě století nekonají. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rorschach chtěl svým testem odhalovat schizofrenii, tedy duševní nemoc související se selháváním myšlenkových procesů a sníženým vnímáním emocí.

Zajímavosti

Svobodné zednářství

Historie

Pozemní personál britského a francouzského letectva si krátí dlouhou chvíli u krytu s nápisem upomínajícím na adresu britských premiérů

Válka

Umělá inteligence značně vylepší provoz satelitů pro dálkový průzkum Země.

Vesmír

Bakteriální kultury v experimentu

Věda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907