Teleskopy a satelity jsou stále větší. Co kdybychom je posílali do vesmíru po částech a kompletovali až na místě?
Na Hubbleho vesmírném teleskopu se astronauté NASA dost nadřeli.
Když jde o teleskopy, tak na jejich velikosti záleží. Vědci pochopitelně chtějí výkonnější vesmírné teleskopy, aby jim ještě více přiblížily tajemství z hlubokého vesmíru. Jenomže možnosti soudobých nosných raket jsou omezené a vynášení velkých nákladů do vesmíru navíc bývá velice drahé a komplikované.
Vědci a inženýři již v dnešní pracují na vývoji vesmírných teleskopů nové generace, které budou větší, než ty stávající. S jejich velikostí ale vyvstává zásadní problém, jak tyto monumentální přístroje dostat na místo určení. Buď by bylo nutné tyto teleskopy důmyslně skládat a omezovat, aby se celé najednou vešly do těch největších nosných raket, což by se ovšem nepochybně projevilo na jejich možnostech a výkonu. Anebo je možné takové teleskopy smontovat až ve vesmíru.
Už teď se takové komplikace týkají připravovaného vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Pokud úspěšně odletí do vesmíru v roce 2021, jak je v dnešní době plánováno, tak se před jeho spuštěním bude muset ve vesmíru pečlivě a opatrně rozložit více než 200 jeho pohyblivých součástí. Asi není třeba zdůrazňovat, že to přináší celou řadu možných rizik.
TIP: První „chameleonský“ satelit Eutelsat Quantum lze programovat i na orbitě
Proto teď odborníci NASA intenzivně zkoumají technologie a postupy potřebné ke smontování vesmírných dalekohledů, i dalších typů velkých satelitů na oběžné dráze. Pokud uspějí, tak by tím nejen odstranili problémy spojené s nosnou raketou, ale také by podstatně snížili náklady na vývoj a vypuštění takových zařízení. O kosmických montážích se uvažuje už dlouho, takže to nejspíš budeme muset brzy zkusit.
Space.com
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
