Teleskopy a satelity jsou stále větší. Co kdybychom je posílali do vesmíru po částech a kompletovali až na místě?
Na Hubbleho vesmírném teleskopu se astronauté NASA dost nadřeli.
Když jde o teleskopy, tak na jejich velikosti záleží. Vědci pochopitelně chtějí výkonnější vesmírné teleskopy, aby jim ještě více přiblížily tajemství z hlubokého vesmíru. Jenomže možnosti soudobých nosných raket jsou omezené a vynášení velkých nákladů do vesmíru navíc bývá velice drahé a komplikované.
Vědci a inženýři již v dnešní pracují na vývoji vesmírných teleskopů nové generace, které budou větší, než ty stávající. S jejich velikostí ale vyvstává zásadní problém, jak tyto monumentální přístroje dostat na místo určení. Buď by bylo nutné tyto teleskopy důmyslně skládat a omezovat, aby se celé najednou vešly do těch největších nosných raket, což by se ovšem nepochybně projevilo na jejich možnostech a výkonu. Anebo je možné takové teleskopy smontovat až ve vesmíru.
Už teď se takové komplikace týkají připravovaného vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Pokud úspěšně odletí do vesmíru v roce 2021, jak je v dnešní době plánováno, tak se před jeho spuštěním bude muset ve vesmíru pečlivě a opatrně rozložit více než 200 jeho pohyblivých součástí. Asi není třeba zdůrazňovat, že to přináší celou řadu možných rizik.
TIP: První „chameleonský“ satelit Eutelsat Quantum lze programovat i na orbitě
Proto teď odborníci NASA intenzivně zkoumají technologie a postupy potřebné ke smontování vesmírných dalekohledů, i dalších typů velkých satelitů na oběžné dráze. Pokud uspějí, tak by tím nejen odstranili problémy spojené s nosnou raketou, ale také by podstatně snížili náklady na vývoj a vypuštění takových zařízení. O kosmických montážích se uvažuje už dlouho, takže to nejspíš budeme muset brzy zkusit.
Space.com
ZajímavostiZrádce od Thermopyl
Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.
HistoriePletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci
ZajímavostiMezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.
VesmírOsud vesmíru je stále nejasný
VědaPříště možná poletí na letecké biopalivo
PřírodaTučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí
