Teleskopy a satelity jsou stále větší. Co kdybychom je posílali do vesmíru po částech a kompletovali až na místě?
Když jde o teleskopy, tak na jejich velikosti záleží. Vědci pochopitelně chtějí výkonnější vesmírné teleskopy, aby jim ještě více přiblížily tajemství z hlubokého vesmíru. Jenomže možnosti soudobých nosných raket jsou omezené a vynášení velkých nákladů do vesmíru navíc bývá velice drahé a komplikované.
Vědci a inženýři již v dnešní pracují na vývoji vesmírných teleskopů nové generace, které budou větší, než ty stávající. S jejich velikostí ale vyvstává zásadní problém, jak tyto monumentální přístroje dostat na místo určení. Buď by bylo nutné tyto teleskopy důmyslně skládat a omezovat, aby se celé najednou vešly do těch největších nosných raket, což by se ovšem nepochybně projevilo na jejich možnostech a výkonu. Anebo je možné takové teleskopy smontovat až ve vesmíru.
Už teď se takové komplikace týkají připravovaného vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Pokud úspěšně odletí do vesmíru v roce 2021, jak je v dnešní době plánováno, tak se před jeho spuštěním bude muset ve vesmíru pečlivě a opatrně rozložit více než 200 jeho pohyblivých součástí. Asi není třeba zdůrazňovat, že to přináší celou řadu možných rizik.
TIP: První „chameleonský“ satelit Eutelsat Quantum lze programovat i na orbitě
Proto teď odborníci NASA intenzivně zkoumají technologie a postupy potřebné ke smontování vesmírných dalekohledů, i dalších typů velkých satelitů na oběžné dráze. Pokud uspějí, tak by tím nejen odstranili problémy spojené s nosnou raketou, ale také by podstatně snížili náklady na vývoj a vypuštění takových zařízení. O kosmických montážích se uvažuje už dlouho, takže to nejspíš budeme muset brzy zkusit.
Space.com
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.