Kosovo: Malý stát s velkými nepřáteli

17.01.2018

Balkán se ještě nezotavil z válek konce 20. století, a už čelí nové vlně náboženské nesnášenlivosti i mocenských tlaků. Nejčernější mračna se přitom stahují nad Kosovem

Metropole Priština s pozoruhodnou budovou Národní knihovny a nedokončenou a poničenou katedrálou Krista Spasitele.
Metropole Priština s pozoruhodnou budovou Národní knihovny a nedokončenou a poničenou katedrálou Krista Spasitele.

Reklama

Podoba kosovské vlajky vzešla z mezinárodní soutěže, kterou zorganizovala OSN. Šest hvězd nad obrysem území Kosova představuje šest hlavních etnik, jež v zemi žijí.

Po válce, jež skončila teprve před 18 lety, zůstala země v troskách a zahraničí nabízelo místním lidem nejrůznější pomoc. S fondy na obnovu přišla i Saúdská Arábie. Jak se však ukázalo o mnoho let později, tyto peníze posloužily v Kosovu především na podporu islámského extrémismu. 

Líheň radikálních islamistů

Kosovo vždy patřilo k muslimským státům nejvíc orientovaným na Západ. Islám je tam sice převažujícím náboženstvím, ale místní věřící se už 500 let řídí jeho hanífovskou verzí, která je velmi liberální a bez problémů akceptuje jiná vyznání. Po roce 1999 však za peníze saúdskoarabských dárců vyrostlo v zemi mnoho nových mešit. Celkem jich tam teď stojí 800, přičemž 240 z nich vzniklo až v posledních 17 letech – a právě tyto mešity se snaží v Kosovu šířit fundamentální wahhábismus, jenž má původ v Saúdské Arábii. 

V důsledku „nového učení“ se kosovská islámská mládež velmi radikalizovala. Mezi roky 2014 a 2016 identifikovala policie 314 obyvatel (včetně 44 žen a 28 dětí), kteří odešli ze země, aby v Sýrii bojovali v řadách IS. Kosovo se tak v přepočtu na hlavu stalo největší evropskou líhní islámských bojovníků.

Kosovo se nedá

Nutno zdůraznit, že profundamentální islámský postoj je vlastní jen menšině tamních obyvatel a 95 % Kosovanů považuje za nejdůležitější partnery USA a Evropu. Po sebevražedných útocích z roku 2014, kdy se v Turecku a v Iráku stali hlavními atentátníky právě občané Kosova, zahájila vláda rozsáhlé vyšetřování. Na základě zjištěných informací si pak 67 lidí vyslechlo obžalobu, 14 imámů bylo zatčeno a na 19 muslimských spolků – většinou maskovaných jako humanitární organizace – dopadl zákaz pro podporu terorismu a podněcování k nenávisti. 

Loni vydal tehdejší ministr zahraničí Petrit Selimi prohlášení, v němž mimo jiné doložil zavedení nových protiteroristických zákonů a uvedl, že v řadách IS působí už jen 60–70 kosovských občanů. Podle některých zpráv ustupují saúdskoarabské zdroje do pozadí, ale velkou roli hrají i peníze z Kataru a SAE – zemí spojovaných se stejně radikální formou islámu jako Saúdská Arábie. 

Proti Srbsku a Rusku

Vedle teroristů v řadách vlastních občanů mají však Kosované i další nepřátele. Podle současného ministra zahraničí Envera Hoxhaje jde především o Srbsko s Ruskem v zádech. Zmíněný politik tvrdí, že po dvou desetiletích prosperity a klidu se velký soused opět snaží dosáhnout nadvlády v regionu. Srbsko prý využívá vlastní menšinu v Kosovu, aby se stavěla na odpor místním úřadům a vyvolávala napětí. Rusko zatím Srby zásobuje vojenskou technikou a zkouší jejich prostřednictvím získat v oblasti moc. 

Vlak provokace a beznaděje

V lednu 2017 dorazil na kosovské hranice vlak vypravený ze Srbska. Kosované však na své území odmítli vpustit soupravu, která byla ve 20 světových jazycích popsána sloganem „Kosovo je Srbsko“. Z rozhodnutí místních úřadů se tedy vlak vrátil do Bělehradu. Nejhlasitěji se přitom nad situací nerozčilovali představitelé Kosova, ale tehdejší srbský prezident Tomislav Nikolič. Obvinil kosovské politiky, že „chtějí válku“, a tvrdil, že jeho země bude bránit „každou píď“ svého území. Prohlásil také, že Srbsko nebude dál jednat o vstupu do EU, pokud vlak nebude moct projet. Mimo jiné pronesl: „Jestliže neexistuje svoboda pohybu, pak nemůže být řeč o nějaké západní civilizaci.“

STRUČNÉ DĚJINY

Střední Balkán tvořil po mnoho staletí součást Římské říše a posléze Byzancie. V 7. století tam začali migrovat etničtí Srbové a ve středověku se dnešní Kosovo proměnilo v centrum srbského impéria. Porážka Srbů v bitvě na Kosově poli v roce 1389 pak znamenala 500 let nadvlády Osmanů. 

Albánci versus Srbové

Ke konci 19. století Albánci početně převýšili Srby a stali se nejvýraznějším kosovským etnikem. Po první balkánské válce (1912–1913) získalo Srbsko nad územím opět kontrolu na úkor slábnoucí Osmanské říše. Od roku 1918 spadalo Kosovo pod Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (roku 1929 přejmenované na Království Jugoslávie). Po druhé světové válce se pak změnilo v autonomní část Srbska v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie. 

Od 80. let vzrůstal albánský nacionalismus, jenž vedl ke snahám o odtržení Kosova. Srbové, kteří na oblast pohlíželi jako na součást svého kulturního dědictví, byli ochotni regionu v roce 1989 maximálně přiznat autonomii. 

Nezávislost uznaná i neuznaná

V roce 1991 zorganizovali albánští vůdci v Kosovu referendum o odtržení a následně vyhlásili samostatnost. Represivní opatření Srbů pak vyvrcholila kosovskou válkou (1998–1999), během níž zemřelo asi 13 500 civilistů (údaje se různí) a kolem 800 tisíc etnických Albánců muselo ze země uprchnout. Mezinárodní snahy o ukončení konfliktu vyústily v tříměsíční operaci NATO, jež přiměla srbské síly k odchodu. 

V únoru 2008 odhlasoval kosovský parlament nezávislost a od té doby ji uznalo 115 států, včetně USA, Británie, Francie, Německa nebo Česka. K jejím nejvýraznějším odpůrcům naopak patří Srbsko, Rusko, Indie a Čína.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: zhruba 1,9 milionu, podobně jako Slovinsko; očekávaná doba dožití: 71,1 roku; prům. počet dětí: 2,1 na ženu; věková struktura: 25 % dětí do 15 let, 7,28 % obyv. starších 65 let, 50 % obyv. mladších 28,7 roku; městské obyv.: 38 %; etnické složení: Albánci 89,9 %, Srbové (vč. Černohorců) 6,3 %, Muslimové (Bosňáci a Gorani) 1,8 %, RAE (Romové, Aškalijové a balkánští Egypťané) 1,7 %, Turci 0,2 %, ostatní 0,1 %; náboženství: 89 % muslimové (většinou sunnité, menšina bektášíjů), 6 % pravoslavní křesťané, 3 % katoličtí křesťané; jazyky: oficiálními jazyky jsou albánština a srbština; obyv. pod hranicí chudoby: 30 %; gramotnost: 91,9 %.

Politika

Typ vlády: parlamentní republika; samostatnost: od 17. 2. 2008 (předtím součást Srbska); hlava státu: prezident Hashim Thaçi (od 7. 4. 2016); šéf vlády: premiér Ramuš Haradinaj (od 9. 9. 2017); volby: prezident se volí nepřímo dvoutřetinovou většinou parlamentu na pět let a může kandidovat podruhé, premiéra rovněž nepřímo volí parlament.

Ekonomika

HDP na hlavu: 9 600 USD (odhad z r. 2016, ČR – 33 200 USD); měna: euro (Kosovo není oficiálním členem eurozóny).

GEOGRAFIE

Rozloha: 10 887 km², tedy zhruba stejně jako Středočeský kraj; hranice: 714 km (se Srbskem, Makedonií, Albánií a Černou Horou); charakter území: plochá říční kotlina v nadmořské výšce 400–700 m, obklopená horami o výšce 2 000 až 2 500 m n. m.; podnebí: ovlivněné kontinentálním prouděním, s relativně chladnými zimami a velkým množstvím sněhových srážek a s horkými suchými léty a podzimy; min. noční / max. denní teploty (°C) v Prištině: leden–březen −3 až 3 / 5–15, duben–červen 4–14/16–28, červenec–září 8–15/22–31, říjen–prosinec −2 až 7 / 6–21; nejnižší a nejvyšší bod: Bílý Drin (297 m) / Djeravica (2 656 m).

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907