Královská pevnost nad Brnem: Jak se žilo na středověkém Špilberku?

23.03.2021 - Petr Vavrečka

Pevnost nad Brnem dnes působí barokním dojmem, protože v 16. a 17. století se její vzhled vlivem přestaveb úplně proměnil. Původně však byl Špilberk gotický hrad založený přemyslovským králem. Jeho podobu se podařilo zrekonstruovat díky počítačovému 3D modelu. Co se na hradě ve středověku vlastně dělo?

<p>Středověká podoba hradu Špilberk ze severovýchodní strany, kde je hlavní přístup k hradu od města trojicí bran (předsunutou, vnější a vnitřní).</p>

Středověká podoba hradu Špilberk ze severovýchodní strany, kde je hlavní přístup k hradu od města trojicí bran (předsunutou, vnější a vnitřní).


Reklama

Původní brněnský hrad na Petrově ve 13. století již dosloužil, a tak se český král rozhodl vystavět u Brna nové správní sídlo, které mohlo sloužit také jako strategická základna pro vojenské výpravy. S pomocí pohraničních hradů se odtud dala řídit obrana země. Václav I. (vládl 1230–1253) nebo Přemysl Otakar II. (vládl 1253–1278) proto započal stavbu nového opevněného hradu, který měl současně plnit i funkci sídla Moravského markrabství. 

Vojenský a strategický účel hradu byl prověřen záhy při střetu s římským králem Rudolfem Habsburským. Ten skončil známou bitvou na Moravském poli, v níž 26. srpna 1278 Přemysl II. padl a Brno otevřelo své brány Rudolfovi. 

Purkrabí byl jen úředník

Brněnský hrad dostal v roce 1300 své jméno po kopci (Spilberk), na němž stojí, tedy ostroh nebo také „tenký zahrocený kolík“, utvářený do úzkého hřebene. Chránily ho kamenné zdi z lomového kamene široké až 3,5 metru, které místy dosahovaly výšky 8 metrů. Uzavíraly dvůr ve tvaru lichoběžníku. Skalnatý vrcholek byl přerušen dvěma příčnými, dosud patrnými příkopy, mezi nimiž hrad stál.

Hospodářské prostory byly soustředěny v západní třetině, zatímco reprezentační a obytné ve východní třetině hradního komplexu. Existencí dvou vstupů se Špilberk řadí k několika průjezdným hradům v českých zemích (další jsou Pražský hrad, Zvíkov či Bezděz), dispozičně je však ojedinělý. V odborných diskuzích je připodobňován k nedostavěnému hradu na vrchu Osule u Vitějovic a ke Castelu Lagopesole, jednomu z největších hradů císaře Fridricha II.

Hrad sloužil panovníkovi a také zemské správě. Zasedal zde sněm a v jeho prostorách se konaly soudní hrdelní procesy. Obývala ho hradní posádka. Špilberk měl jako všechny panovnické hrady svého purkrabího, tedy úředníka, který měl na starosti správu hradu. Nebyl to původně vlivný úředník, měl pouze výkonnou pravomoc, tedy plnil rozhodnutí vyšších institucí. Staral se i o hradní statky, jako například brněnské mýto, sladový mlýn se zahradou v dnešní Mlýnské ulici v Brně, dvůr v místech nynější Dvorecké ulice, městečko Měnín, ves Rousínov s mýtem, ves Pravlov s mýtem, zajišťoval právo brát na otop a stavbu dřevo z veverských lesů a také desátky z vinic.

Centrum markraběcí Moravy

Hrad hostil třikrát ve svých komnatách mladičkého Václava II. (vládl 1283–1305), který i v pozdějším věku pobýval jak ve městě (v Alramově domě na dnešním Dominikánském náměstí), tak i na hradě. Například tam předával roku 1301 svého syna Václava III. uherskému poselstvu, když mu byl nabídnut uherský trůn. Václav III. (vládl 1305–1306) pak na Špilberku po smrti svého otce vyjednával mír s Rakušany 21. července 1305 a poté 5. října toho roku tam také slavil sňatek s Violou Těšínskou. O rok později v Brně připravoval rozsáhlá vojenská a politická opatření, aby si upevnil polskou korunu.

V letech 1337–1340 na hradě sídlila Blanka z Valois, manželka markraběte Karla (pozdějšího Karla IV.), kterou z Prahy vypudila Beatrix Bourbonská, druhá manželka Jana Lucemburského (vládl 1310–1346), protože Blanka byla oblíbenější než ona. V letech 1379–1411 byl hrad rezidencí moravských markrabat z rodu Lucemburků – Jana Jindřicha (vládl 1349–1375) a Jošta (vládl 1375–1411). V této době vyrostly mnohé budovy podél zdí a samotný hrad byl opravován a udržován v dobrém stavu. Na úpatích kopce se rozprostíraly vinice a služebnictvo žilo v domech ve městě a předměstích.

Brno husitské a poděbradské

Za husitské revoluce obsadil Špilberk král Zikmund (vládl 1420–1437) a na podzim 1421 tu věznil husitské poselstvo vedené Vilémem Kostkou z Postupic. Roku 1422 předal Zikmund správu Moravy Albrechtovi, vévodovi rakouskému, který na hrad dosadil rakouskou posádku. Ta měla zabránit dobytí Brna husity, ale také ovládnutí města zevnitř, protože husité v něm měli řadu příznivců.

V roce 1440, po Albrechtově smrti, svěřili stavové Špilberk brněnské městské radě, z čehož se v 15. a 16. století vyvinul zvyk, že po panovníkově smrti měl zemský hejtman na starost špilberský hrad a všechny ostatní zemské hrady tak dlouho, dokud nový panovník nepřijal hold moravského sněmu a nepotvrdil privilegia markrabství. Král Jiří z Poděbrad (vládl 1458–1471) vykoupil v roce 1458 Špilberk ze zástavy a na hradě se usadil jeho syn Viktorín z Poděbrad.

V době česko-uherské války Jiřího z Poděbrad proti panské jednotě a křižákům v květnu 1467 vypukl boj mezi brněnskými měšťany a špilberskou posádkou krále Jiřího z Poděbrad pod vedením hejtmana Leopolda Krajíře z Krajku.

Na Svinském trhu (dnešní Šilingrovo náměstí) postavili Brňané baštu, ze které hrad ostřelovali. Na pomoc hradní posádce však přišli bojovníci Viktorína z Poděbrad. Ti baštu obsadili a spálili. O dva roky později se Matyáši Korvínovi, podporovanému městem, podařilo až po několikaměsíčním obléhání přinutit posádku na Špilberku ke kapitulaci a předem vyjednanému odchodu se zbraní v ruce, čímž získal jak Brno, tak i vládu na Moravě.

Od úpadku k barokní pevnosti

Krátce nato se hrad dostal opět do zástavy. Vladislav Jagellonský dlužil moravskému zemskému hejtmanovi Janu Meziříčskému z Lomnice 10 000 dukátů a zastavil mu 27. května 1498 v této částce Špilberk. Jan z Lomnice zemřel roku 1515 a po něm drželi Špilberk jeho synové Jindřich, Václav a Vladislav. Ti se ale o hrad moc nestarali, a tak postupně začal chátrat.

TIP: Špilberk jako žalář národů: Drsné místo pro vězně monarchie

Tento úpadek pokračoval až do druhé poloviny 16. století, poté byl hrad mohutně přestavován a sehrál významnou roli roku 1645 při obraně proti Švédům. Ale to už z něj byla právě barokní pevnost podobná té, jak Špilberk známe dnes. Střídání velitelů, úpravy pevnostních prvků a nakonec celková změna funkce hradu na nejobávanější žalář v Evropě (1783) zapříčinila, že z původní gotické podoby zbylo do dnešních dnů pramálo.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock, Petr Vavrečka (3D model)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Už dnes je Čína téměř bezhotovostní. Platba kartou či mobilem znamená pro uživatele větší pohodlí.

Zajímavosti

První marsovské město Nüwa by mohlo vzniknout v oblasti v Tempe Mensa.

Vesmír

Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.

Příroda

Katharine a Spencer prožili na hollywoodské poměry opravdu klidný a solidní románek.

Historie
Revue

Pozemská atmosféra na snímku z paluby ISS

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907