Špilberk jako žalář národů: Drsné místo pro vězně monarchie

09.12.2016 - Dušan Uhlíř

Desítky revolucionářů, povstalců, rebelů ale také vlastenců, to je výčet nedobrovolných obyvatel pevnosti Špilberk. Bylo to však také vězení mnoha kriminálních živlů

Špilberk - Dobová pohlednice zachycuje jednu z hlavních dominant města Brna, hrad Špilberk. Desítky revolucionářů, povstalců, rebelů a vlastenců, kteří zde byli vězněni za odboj proti Vídni, vysloužily pevnosti smutné renomé.
Špilberk - Dobová pohlednice zachycuje jednu z hlavních dominant města Brna, hrad Špilberk. Desítky revolucionářů, povstalců, rebelů a vlastenců, kteří zde byli vězněni za odboj proti Vídni, vysloužily pevnosti smutné renomé.

Reklama

Kdysi středověký hrad Přemyslovců a Lucemburků se stal za Habsburků důležitou vojenskou pevností před branami Vídně, která v letech třicetileté války odolala dvojímu švédskému obležení. V prvních letech této války začala pevnost sloužit jako vězení pro prominentní vězně. V širší míře sloužil Špilberk jako vězení od druhé poloviny 17. století. 

Političtí vězni

Zvláštní skupinu delikventů na Špilberku představovali političtí vězňové, tedy „státní arestanti“. Nikdy nebyli tak početní jako kriminálníci a jejich počet se omezoval jen na několik desítek osob. Denní režim politických vězňů a zacházení s nimi nebylo zdaleka tak tvrdé jako u ostatních vězňů. Právě oni se postarali Špilberku o smutnou slávu. Vzpomínky a paměti mnoha z nich patří k literárnímu odkazu, který je v mnoha případech živý dodnes. V 17. a 18. století byli političtí vězňové, nebo ti, za které je můžeme považovat, spíše výjimkou. Bylo to několik úředníků, vojevůdců a dvořanů, kteří za nejrůznějších okolností upadli v nemilost dvora. Tak třeba uherský hrabě Štěpán Sirmay, který se zapletl do stavovského povstání v Uhrách, císařský generál Georg Olivier von Wallis, jenž pykal za svůj vojenský neúspěch ve válce s Turky, a podobně i známý plukovník pandurů baron Trenck.

Pandur Trenck je jednou z nejslavnějších legend Špilberku. Tento neohrožený voják, který pro Marii Terezii naverboval pluk hrdlořezů z Balkánu, násilníků pocházejících od samých tureckých hranic, prokázal císařovně neocenitelné služby v době, kdy byla nejvíce tísněna nepřátelskými vojsky. Divocí a nelítostní panduři dokázali obrátit na útěk i mnohem početnější pruské jednotky, vynikali v přepadech ze zálohy, naháněli Prušákům strach a hrůzu a nikoho nešetřili. Jediný, kdo je dokázal zkrotit, byl jejich velitel Trenck. Vzdělaný a bohatý, avšak nezkrotný a násilnický muž proti sobě ve Vídni popudil řadu rivalů a závistivců. Pak stačil jeden neúspěch v bitvě, kdy se jeho panduři místo na nepřítele vrhli na kořist. Trenck upadl v nemilost a nakonec se dostal před vojenský soud. Z rozhodnutí panovnice byl uvězněn na Špilberku, kde také po krátkém vězení zemřel.

Revolucionáři a spiklenci

Jako státní vězni se na Špilberku neocitli jen vojáci a političtí desperáti. Brzy k nim přibyli také členové tehdy rozšířených tajných společností, rosenkruciánů a bratří hvězdového kříže, které Marie Terezie postavila mimo zákon. 

Silný příliv politických vězňů zaznamenala citadela v éře, kterou zahájila francouzská revoluce. V prvních letech, která spadají ještě do dob revoluce, šlo o francouzské komisaře revolučního Konventu, kteří padli do rakouského zajetí. Asi nejznámějším z nich byl jistý Jean Baptiste Drouet, mladý poštmistr, který v revolučním roce 1791 nedaleko německých hranic poznal a zadržel francouzskou královskou rodinu, která se pokusila o útěk do zahraničí. Otevřel si tím cestu k politické kariéře, ale nemilosrdný osud dopustil, že o několik let později padl do rukou Rakušanů a skončil na Špilberku. 

Pevnost i vězení

V širší míře sloužil Špilberk jako vězení od druhé poloviny 17. století. V roce 1673 zde seděli odhalení protestanti z řad poddaných a téhož roku určil dekret císaře Leopolda I. Špilberk za vězení pro tuláky, uprchlé dlužníky, zloděje a lupiče, pokud nebyli odsouzeni k smrti. K nim později přibyli buřičtí poddaní, roku 1714 úplatní a nepoctiví úředníci, v roce 1724 to byli opět jinověrci, označovaní jako kacíři, a po roce 1730 pašeráci soli a tabáku. 

TIP: Smrt na Špilberku: Neslavný konec slavného barona Trenka

Teprve po revoluci 1848 věznice pomalu dosloužila. Poslední političtí delikventi, účastníci poražené revoluce, dlouhou etapu státního vězení uzavřeli. Ještě v roce 1854 bylo na Špilberku 428 trestanců: 358 mužů a 70 žen. V letech 1855–1858 existence věznice skončila a Špilberk byl přeměněn v kasárna. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Než Zdena zjistila, co se děje s jejím tělem a duší, uběhlo mnoho let. Narodila se s rozštěpem šourku. Znamená to, že jeho pohlavní orgány se více podobaly ženským, ačkoliv byly mužské.

Zajímavosti

Potulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.

Vesmír

DiMaggigo poslední slova prý zněla: „Konečně zase uvidím Marilyn!“

Historie

Snímek z kalifornské Santa Clarity kde v listopadu 2019 šestnáctiletý střelec Nathaniel Berhow zabil dva studenty a další tři spolužáky postřelil.

Věda

Červeně vybarvené chloupky vylučují olej, žlutými oválky průduchů list dýchá.

Příroda

Sto tisíc křížů

Křesťanské poutní místo, ale také symbol odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. To je Hora křížů. Na uměle vybudovaný pahorek, který se nachází nedaleko litevského města Šiauliai, lidé první kříže vztyčili v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831. I dnes sem poutníci přináší nové kříže a odhaduje se, že se jich na kopci tyčí již více než sto tisíc. (foto: Wikimedia Commons, Liilia MorozCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907