Desítky revolucionářů, povstalců, rebelů ale také vlastenců, to je výčet nedobrovolných obyvatel pevnosti Špilberk. Bylo to však také vězení mnoha kriminálních živlů
Kdysi středověký hrad Přemyslovců a Lucemburků se stal za Habsburků důležitou vojenskou pevností před branami Vídně, která v letech třicetileté války odolala dvojímu švédskému obležení. V prvních letech této války začala pevnost sloužit jako vězení pro prominentní vězně. V širší míře sloužil Špilberk jako vězení od druhé poloviny 17. století.
Zvláštní skupinu delikventů na Špilberku představovali političtí vězňové, tedy „státní arestanti“. Nikdy nebyli tak početní jako kriminálníci a jejich počet se omezoval jen na několik desítek osob. Denní režim politických vězňů a zacházení s nimi nebylo zdaleka tak tvrdé jako u ostatních vězňů. Právě oni se postarali Špilberku o smutnou slávu. Vzpomínky a paměti mnoha z nich patří k literárnímu odkazu, který je v mnoha případech živý dodnes. V 17. a 18. století byli političtí vězňové, nebo ti, za které je můžeme považovat, spíše výjimkou. Bylo to několik úředníků, vojevůdců a dvořanů, kteří za nejrůznějších okolností upadli v nemilost dvora. Tak třeba uherský hrabě Štěpán Sirmay, který se zapletl do stavovského povstání v Uhrách, císařský generál Georg Olivier von Wallis, jenž pykal za svůj vojenský neúspěch ve válce s Turky, a podobně i známý plukovník pandurů baron Trenck.
Pandur Trenck je jednou z nejslavnějších legend Špilberku. Tento neohrožený voják, který pro Marii Terezii naverboval pluk hrdlořezů z Balkánu, násilníků pocházejících od samých tureckých hranic, prokázal císařovně neocenitelné služby v době, kdy byla nejvíce tísněna nepřátelskými vojsky. Divocí a nelítostní panduři dokázali obrátit na útěk i mnohem početnější pruské jednotky, vynikali v přepadech ze zálohy, naháněli Prušákům strach a hrůzu a nikoho nešetřili. Jediný, kdo je dokázal zkrotit, byl jejich velitel Trenck. Vzdělaný a bohatý, avšak nezkrotný a násilnický muž proti sobě ve Vídni popudil řadu rivalů a závistivců. Pak stačil jeden neúspěch v bitvě, kdy se jeho panduři místo na nepřítele vrhli na kořist. Trenck upadl v nemilost a nakonec se dostal před vojenský soud. Z rozhodnutí panovnice byl uvězněn na Špilberku, kde také po krátkém vězení zemřel.
Jako státní vězni se na Špilberku neocitli jen vojáci a političtí desperáti. Brzy k nim přibyli také členové tehdy rozšířených tajných společností, rosenkruciánů a bratří hvězdového kříže, které Marie Terezie postavila mimo zákon.
Silný příliv politických vězňů zaznamenala citadela v éře, kterou zahájila francouzská revoluce. V prvních letech, která spadají ještě do dob revoluce, šlo o francouzské komisaře revolučního Konventu, kteří padli do rakouského zajetí. Asi nejznámějším z nich byl jistý Jean Baptiste Drouet, mladý poštmistr, který v revolučním roce 1791 nedaleko německých hranic poznal a zadržel francouzskou královskou rodinu, která se pokusila o útěk do zahraničí. Otevřel si tím cestu k politické kariéře, ale nemilosrdný osud dopustil, že o několik let později padl do rukou Rakušanů a skončil na Špilberku.
V širší míře sloužil Špilberk jako vězení od druhé poloviny 17. století. V roce 1673 zde seděli odhalení protestanti z řad poddaných a téhož roku určil dekret císaře Leopolda I. Špilberk za vězení pro tuláky, uprchlé dlužníky, zloděje a lupiče, pokud nebyli odsouzeni k smrti. K nim později přibyli buřičtí poddaní, roku 1714 úplatní a nepoctiví úředníci, v roce 1724 to byli opět jinověrci, označovaní jako kacíři, a po roce 1730 pašeráci soli a tabáku.
TIP: Smrt na Špilberku: Neslavný konec slavného barona Trenka
Teprve po revoluci 1848 věznice pomalu dosloužila. Poslední političtí delikventi, účastníci poražené revoluce, dlouhou etapu státního vězení uzavřeli. Ještě v roce 1854 bylo na Špilberku 428 trestanců: 358 mužů a 70 žen. V letech 1855–1858 existence věznice skončila a Špilberk byl přeměněn v kasárna.
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)