Krasavci z Karibiku: Karneval kolibříků z Trinidadu a Tobaga

08.08.2020 - Ondřej Prosický

Na ostrovech Trinidad a Tobago žije podle ptačího atlasu celkem 17 druhů kolibříků. Tři z nich jsou sice pouze nahodilí tuláci z Venezuely, ale přesto zůstává čtrnáct druhů, které jsou opravdu výjimečnými zjevy ptačí říše

<p>Úchvatné barvy <strong>kolibříka žlutohrdlého</strong> <em>(Chrysolampis mosquitus)</em> vyniknou zejména při čelním pohledu.</p>

Úchvatné barvy kolibříka žlutohrdlého (Chrysolampis mosquitus) vyniknou zejména při čelním pohledu.


Reklama

Kolibříkům se věnuji od roku 2004. Na svých cestách za těmito drobnými letci jsem navštívil již většinu států Střední a Jižní Ameriky a z 320 druhů kolibříků se mi již podařilo vidět a vyfotografovat více než sedm desítek. Když jsem přemýšlel, kam se v rámci nekonečného „kolibříčího projektu“ podívat dál, byla volba ostrovů Trinidad a Tobago poměrně logická. Na malé ploše je zde hodně druhů kolibříků, které jsem zatím neměl možnost pozorovat. Kromě nich nabízí ostrovy i spousty dalších přírodních lákadel a několik snadno dostupných unikátů.

Vysoce ceněná desítka

Abych spojil příjemné s užitečným (a ještě příjemnějším), přizval jsem na cestu fotografy se stejným zájmem a začala se plánovat cesta. Pochopitelně s důrazem na to, co nejvíce stihnout, respektive vyfotografovat všechny druhy kolibříků, které na ostrovech žijí.

Přestože ptačí atlas Birds of Trinidad & Tobago uvádí, že na ostrovech žije 17 druhů kolibříků, tři jsem hned vyřadil, neboť se jedná pouze o nahodilé zatoulance z Venezuely. Dlužno poznamenat, že podobných ptačích druhů je atlas plný. Většinou u nich bývá poznámka „naposledy spatřen v roce 1972”, „vzácný návštěvník”, a podobně. Díky poměrně důsledné přípravě jsme nakonec měli štěstí na 13 druhů kolibříků, z nichž jsem plnou desítku nikdy neviděl.

Koketující bázlivec

Jednoznačně nejkrásnějším kolibříkem na ostrovech, a možná nejkrásnějším kolibříkem vůbec, je kolibřík ozdobný (Lophornis ornatus). Smůla pro jeho obdivovatele spočívá v ustrašenosti tohoto druhu. Jakmile se objeví u květu, hned přiletí jiný, agresivnější druh kolibříka, který jej vyžene.

Pro kolibříka ozdobného se mezi námi rychle vžilo označení „koketek“ z anglického názvu Tufted Coquette. Tohle titěrné zvířátko dělá čest svému názvu, nafintěný je opravdu dokonale. Kolem krku má oranžový límec se zelenými tečkami na koncích, oranžovou hustou chocholku a pod krkem je zbarven perleťově zelenou. V plné kráse jej bohužel lze obdivovat pouze při čelním pohledu, jinak jsou odstíny jeho peří spíše šedohnědé.

Po prvních dnech jsem si říkal, že příležitost zachytit kolibříka zdobného na snímku je nulová. Po přesunu víc na jih do vnitrozemí ostrova Trinidad se ale šance zvýšily, i když nepatrnost a způsob cestování tohoto kolibříka mezi drobnými fialovými kvítky nám „lov“ nijak neusnadňovaly.

Zpožděné sezení na vejcích

Přípravám cest za kolibříky věnuji dost času, ale přesto mne nakonec vždy něco překvapí. Tentokrát jsem si pochvaloval, jak ideálně je výprava naplánovaná. Na přelomu listopadu a prosince by se podle údajů v literatuře měla velká část kolibříků přesunout z pevniny na Trinidad, hned se spářit a vysedět další generaci. Když pak v lednu přiletíme my, budou kolibříci pěkně ve svých hnízdech krmit svá miniaturní mláďata. Jenže ve skutečnosti kolibříci teprve zahřívali vajíčka.

Když jsem se ale později bavil s místními, vyšlo najevo, že jsme měli prostě smůlu. Leden by obecně opravdu měl být ideálním obdobím, v němž jsme měli zastihnout hnízdící páry už s vylíhlými potomky. To potvrdily i informace z Asa Wright Nature Centre, kde už z jediného pravidelněji monitorovaného hnízda mladí kolibříci vylétli! Jenže všude jinde na ostrovech si dávali ostatní kolibříci načas.

Běloocasý rváč z Tobaga

Jen málokterý druh kolibříka na ostrovech by bylo možné označit za běžný. Jestli se však dá o nějakém zdejším druhu mluvit jako o vzácném a ohroženém, je to jednoznačně kolibřík běloocasý (Campylopterus ensipennis). Ten se mi vyhýbal až do posledního dne před odletem domů a pěkně mi tak cuchal nervy.

Jedná se o poměrně velký druh (13 cm, výše popsaný kolibřík ozdobný má jen 7 cm), který je velmi agresivní a zuřivě hájí své teritorium, kam nikoho jiného nepustí. Je vzrušující sledovat jeho potyčky s kolibříky jiného druhu, které za letu „sestřelí“ a zažene do lesa. I natolik dominantní druh, jakým je kolibřík bělokrký (Florisuga mellivora), který v Kostarice konflikty s jinými druhy vždy hrdě ustál, musel ze soubojů s kolibříkem běloocasým vždy ustoupit.

Vzkříšení po hurikánu

Kolibřík běloocasý žije pouze na ostrově Tobago a na malém flíčku venezuelské pevniny, u národního parku Cuevo del Guácharo a na poloostrově Paria. Při pohledu do mapy tedy člověka zarazí, že na Trinidadu, který leží přesně mezi venezuelskou pevninou a ostrovem Tobago, druh zaznamenán nebyl.

TIP: Kmitání létajících drahokamů: Kolibříci, „motýli“ mlžného pralesa

V roce 1963 měl tento kolibřík namále i na Tobagu. Po přechodu hurikánu Flora, který patřil k šesti nejničivějším hurikánům všech dob, populace velkého kolibříka silně poklesla. Naštěstí se v poslední době zdá, že je na tom s početností rok od roku lépe. Zatím se asi nedá říct, že je na tom dobře, protože početnost druhu čítá několik stovek maximálně tisícovku jedinců. Jestliže se však populaci bude v budoucnu dařit, nedivil bych se, kdyby byl kolibřík běloocasý v příštích letech zaznamenán i na ostrově Trinidad.

Kolibříci, nejmenší ptačí letci

  • Jsou to nejmenší zástupci ptačí říše a jejich let často zaregistrujete pouze tak, že ve své blízkosti uslyšíte hučení křídel.
  • O primát nejmenšího ptáka světa mezi sebou na dálku soupeří dva druhy rodu Mellisuga, pouze dva gramy vážící kolibříci z Jamajky a Kuby. 
  • Plní podobnou funkci jako hmyz – při svých bohatých hostinách na rostlinách přenášejí pyl z květu na květ a tím je opylují. Jejich zobák je vždy přesně uzpůsoben květům, které se v dané oblasti nejčastěji vyskytují. 
  • K vysátí sladkého nektaru používají jazyk, na konci vidličnatě rozdělený do dvou částí. 
  • Jeden kolibřík zkonzumuje denně až 12 000 kalorií, což odpovídá spotřebě tří vrcholových sportovců. Tuto energii samozřejmě plně využijí, vždyť jejich srdce bije v klidu třicetkrát za vteřinu. 
  • V poměru k tělu mají velmi dlouhá křídla. Nemávají s nimi jako většina ptáků, ale konci křídel krouží v pravidelných osmičkách a elipsách. Při třepotání před květem kolibříci křídly pohybují až osmdesátkrát za vteřinu.
  • Ve srovnání s ostatními ptáky mají šestkrát vyšší spotřebu kyslíku na jeden gram tělesné váhy, jejich srdce je vzhledem k tělu třikrát větší a mají dvojnásobné množství červených krvinek.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V mělkých tůních a loužích na jihu Afriky se letos namnožily sinice. Pro zhruba 330 slonů to bylo fatální.

Věda

Kosmická loď Crew Dragon přepsala historii – stala se prvním soukromým plavidlem, které vyneslo na Mezinárodní vesmírnou stanici astronauty. Šlo o dosavadní vrchol Muskovy kariéry.

Zajímavosti

Vídeňské setkání Vladislava Jagellonského s císařem Maxmiliánem

Historie

Umělecké ztvárnění dvojhvězdy Sirius A a B. Jasnost této nejzářivější hvězdy noční oblohy se bude příštích 60 tisíc let ještě zvyšovat.

Vesmír
Zajímavosti

 Mi-28 při odpalu klamných cílů, které mají zmást tepelně naváděné rakety

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907