Kráska i zvíře: Moskva je komplikovaným městem plným protikladů

16.03.2022 - David Bimka

Vymyslete si jakýkoliv superlativ – nejrozlehlejší, nejvyšší, nejlidnatější… A každý z nich můžete bezpečně použít na adresu Moskvy, největšího města Evropy. Možná postrádá šarm Paříže či Říma, přesto vás ohromí. A v jejích ulicích najdete jak vzpomínky na stalinismus, tak obrazy supermoderního světa

<p>Dva nejfotografovanější turistické cíle v Rusku stojí hned vedle sebe: Kreml a chrám Vasila Blaženého.</p>

Dva nejfotografovanější turistické cíle v Rusku stojí hned vedle sebe: Kreml a chrám Vasila Blaženého.


Reklama

Kdo někdy viděl špionážní film z období studené války, ví, jak Moskva vypadá – tmavě šedé moře betonu, kde je neustále zataženo, prší, sněží anebo všechno dohromady. Západ si takový obraz udělal o srdci „říše zla“ s gustem, protože dokonale odpovídal sovětské zahraniční politice. Ty časy však dávno minuly. Ruská metropole od pádu komunismu na svém megalomanství nic nezměnila, ale přetřela ho zářivými barvami luxusu a prosperity, jež se pohledem ze vzdálených sibiřských regionů jeví téměř jako fata morgána. 

Pochopit ruskou duši 

Moskva je centrem země, Rudé náměstí je středem Moskvy a pupkem Rudého náměstí je chrám Vasila Blaženého. Hned vedle stojící Kreml tvoří samozřejmě sídlo moci celé federace, ale opravdové duchovní srdce a zřejmě i nejfotografovanější budovu v zemi představuje právě zmíněná katedrála z 16. století. Za svou fotogeničnost vděčí unikátnímu architektonickému stylu, který dovedl až do absurdity tradiční ruskou zálibu v baculatých cibulových věžích a ornamentální zdobnosti. Svatostánek nechal zbudovat car Ivan Hrozný jako oslavu vítězství nad Kazaňským chanátem: Šlo o definitivní tečku za staletími střetů s mongolskými a turkotatarskými nájezdníky, kteří Rus nejednou zdecimovali. 

Architekt Postnik Jakovlev se do díla skutečně ponořil a vytvořil stavbu, která nemá v celém ortodoxním a byzantském světě obdoby – podobný chrám nestojí nikde jinde. Co však zvenku působí jako gigantický čelní střet svatebního dortu s výlohou cukrárny, je zevnitř až překvapivě uměřené a fresky na zdech nabízejí výhradně paletu tlumených barev. Návštěvník odchovaný lehkostí francouzských gotických katedrál či italských renesančních dómů si však možná odnese nepříjemný pocit stísněnosti, až klaustrofobie. Tam, kde katolictví pracuje se světlem a barvou vitráží, využívá pravoslaví odlesk zlata ve tmě: Okna jsou malá a meditativní příšeří obaluje stavbu zevnitř jako pavoučí síť. Kontrast nevyrůstá jen ze srovnání dvou architektonických přístupů, ale ze střetu dvou mentalit a způsobu nazírání na svět. Kdo chce pochopit ruskou duši, musí vejít do chrámu Vasila Blaženého, nechat fotoaparát v batohu a rozjímat. 

V sídle moci

Moskevský Kreml patří mezi několik málo dochovaných historických staveb ve městě, osamělost komplexu však plně vyvažuje jeho architektonický i symbolický význam. Je relativně „mladý“: Hlavní město země se totiž v průběhu staletí několikrát přesouvalo, nejdřív z Ladogy do Novgorodu, posléze do Kyjeva, Vladimiru a teprve v 15. století padla volba na do té doby zanedbávanou Moskvu. 

Když tam Ivan III. roku 1475 přenesl své sídlo, musel se spokojit s chátrajícím opevněním a žalostně obyčejnými staveními. Plány na velkolepou obnovu však nedokázali místní architekti uvést do života, a tak panovník povolal specialisty z Itálie. Ti sice respektovali lokální vkus a estetické zvyklosti, zároveň však jejich revoluční technická vylepšení umožnila vztyčit věže a chrámy nevídaných rozměrů. Na ploše téměř 28 hektarů tak začaly na svou dobu raketovou rychlostí růst světské i duchovní stavby, jež záhy inspirovaly celé Rusko. Kromě opevnění a řady kostelů – včetně ohromujícího Uspenského chrámu – najdete v Kremlu také paláce, muzea či zbrojnici, kde si můžete prohlédnout carské zbraně a poklady.

Historie srovnaná se zemí

Pro milovníka historie odchodem z Rudého náměstí radost končí. Většinu významných památek nechal na Stalinův příkaz srovnat se zemí Lazar Kaganovič, přezdívaný „železný Lazar“ – energická a nesmírně výkonná úřednická mašina, která se každého úkolu zhostila s neohroženou zarputilostí. Muž, jenž dovedl kolektivizaci ruského a ukrajinského venkova do krvavého finále, se pustil se stejnou nemilosrdností i do modernizace metropole, která potřebovala nové bulváry a honosné stavby. K zemi se tak mimo jiné poroučel milovaný, čtyřicet let budovaný chrám Krista Spasitele, otevřený teprve roku 1883. Vznik gigantického Paláce sovětů, jenž se měl na jeho troskách tyčit do výšky 415 metrů, však přerušila německá invaze. Vysněná ikona stalinistické architektury, které by vévodila stometrová socha Lenina, tedy zůstala jen na papíře. Dnes na zmíněném místě opět stojí chrám, obnovený a vysvěcený v roce 2000. 

Jinde se však Stalinovy plány naplnily. Ve městě vzniklo sedm mrakodrapů, dnes známých jako „sedm sester“, o jejichž estetické kvalitě vedou historici umění spory: Zatímco jedni je považují za anachronické obludy a symboly represe, pro jiné představují unikátní vyjádření ducha doby. Vznikly mezi léty 1947 a 1957 coby sídla významných institucí, hotelů či ministerstev a skutečně nezapřou společný základ. Většina z nich shlíží ze břehů řeky Moskvy a nejmajestátnější „sestra“, Lomonosovova univerzita, trůní před botanickou zahradou a hlavním zákrutem řeky se stadionem Lužniki. Ať se ovšem v centru města ocitnete kdekoliv, váš zrak je vždy zachytí. 

Srdce moderní Moskvy však tepe ve skle a v oceli. V moskevském „city“ napočítáte 13 staveb vyšších než 200 metrů a například věž Federace se svými 374 metry držela do roku 2017 evropský rekord – než ji vystřídal 462 metrů vysoký petrohradský mrakodrap Lachta Centr. Právě v city sídlí ekonomická elita země a dává to najevo: Na tamních parkovištích zřejmě spatříte největší koncentraci aut značek BMW, Mercedes a Lexus na světě. 

Ticho carevniných zahrad

Moskva však neznamená jen stres a dopravní chaos. Pokud si domácí i turisté potřebují odpočinout, míří třeba do kouzelného parku Caricyno, tedy doslova „carevnino“. Rozlehlé zahrady na jihu města totiž obklopují rezidenci, jež vznikla pro Kateřinu Velikou. Panovnice si lokalitu zamilovala, když kolem projížděla v kočáru, a její přání pozemky koupit nemohl samozřejmě místní šlechtic odmítnout. 

Záhy tam vyrostl luxusní palác – i když s ním carevna nebyla spokojená a několikrát ho nechala přestavět, aniž by se dožila jeho dokončení. Zahradám se každopádně dostalo unikátní péče a krásou se mohly směle měřit s poklady francouzského dvora. Park je doslova posetý rybníky a fontánami, které propojují cestičky vedoucí skrz udržované lesíky. Altánů, pavilonů, arboret, mostků, grott a pergol tam pak najdete nepočítaně. 

TIP: Město na vodě: Sen Petra Velikého na bažinách a kanálech

Obzvlášť krásné jsou zimní zahrady a skleníky, jež navozují letní pohodu i uprostřed pověstných ruských mrazů. A pod hustým příkrovem stromů vám na chvíli zmizí z dohledu i jinak všudypřítomné bytové komplexy, jimiž město nechvalně proslulo. Caricyno stojí za návštěvu už proto, že do centra je odtud daleko a místo davů turistů bloumajících v moderně vyšperkovaných parcích – jimž vévodí Zarjaďje v přímém sousedství Kremlu – potkáte v jeho zákoutích především Moskvany. 

Moskevské peklo

Doprava v Moskvě osciluje někde mezi noční můrou a peklem, podle toho, jak pevné máte nervy. Odhadovaných 12,5 milionu obyvatel, respektive 20 milionů v celé metropolitní oblasti, klade na infrastrukturu ohromné nároky. Metro sice každý den přepraví okolo sedmi milionů lidí, ne všichni se však touží mačkat v podzemí. Jenže zatímco v roce 1990 připadalo na tisíc Moskvanů 110 aut, postupně dané číslo vzrostlo na více než 400. Podle studií tak bývají lokální kolony horší než v Los Angeles, Ciudad de México či Bogotě. 

Veřejná doprava má velice nízkou úroveň, přičemž na zastávkách nenajdete jízdní řády, a často ani čísla linek. Naopak moskevské taxíky patří mezi světovou třídu: V metropoli operují desítky společností a nabízejí služby, o nichž si může český zákazník nechat jen zdát. Stačí v aplikaci na chytrém telefonu zadat počet pasažérů, požadovanou výbavu vozu – a taxi vám před domem zastaví během pár minut. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nově objevený obranný mechanismus proti invazi patogenů v lidském nose je podle vědců zásadně oslabován chladným počasím. (foto: Profimedia)

Věda

Osamělá akácie v roce 1961. (foto: Wikimedia Commons, Michel MazeauCC BY-SA 2.0)

Zajímavosti

Slavný horký pramen Grand Prismatic Spring v Yellowstone

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907