Letokruhy varují před oteplováním: Výběrové tloustnutí nejstarších stromů

07.09.2016 - Zuzana Teličková

Dobrá i špatná zpráva - podle vědců z University of Arizona se borovicím osinatým v určité nadmořské výšce daří mnohem lépe než kdy v minulosti. Bohužel to připisují zvyšující se teplotě

Rozsochatá krasavice -<p>Mladý a velmi letitý exemplář borovice osinaté v kaliforském Inyo National Forest</p>
Rozsochatá krasavice -

Mladý a velmi letitý exemplář borovice osinaté v kaliforském Inyo National Forest


Reklama

Vědci zkoumali borovice rostoucí blízko stromové hranice (která je určena poklesem výšky roztroušených stromů pod tři metry) a zjistili, že za období od roku 1951 do roku 2000 mají širší letokruhy než v předchozích 3 700 letech.
Rychlejší růst těchto nejstarších stromů světa je s největší pravděpodobností způsoben měnícími se teplotami, které v oblastech s vysokou nadmořskou výškou za uvedených padesát let znatelně stouply.

„Tyto změny jsme zaznamenali v několika lokalitách, včetně Skalistých hor“ říká Salzer a dodává, že v období několika tisíců let jde o unikátní jev a týká se pouze borovic vzdálených maximálně 150 m od stromové hranice. Výše položené stromy žádné zrychlení růstu nevykazují, protože rostou v chladnějších podmínkách, níže rostoucí dřeviny jsou zase ovlivňovány spíše vlhkostí než teplotou vzduchu.

TIP: Jeden jako druhý aneb Anglické lesy ztrácejí biodiverzitu

Borovice osinatá se vyskytuje na suchých horských svazích v západní části Spojených států amerických. Vědci odebrali pro výzkum vzorky ze stromů rostoucích v nadmořské výšce 3 300 m ve východní Kalifornii a Nevadě. Porovnali pak šířku letokruhů za jednotlivá půlstoletí počínaje rokem 2000 a konče rokem 2650 př. n. l. Když srovnali naměřené hodnoty s klimatickými daty, zjistili, že širší letokruhy odpovídají stoupajícím teplotám.

Podle spoluautora studie Malcolma Hughese přinese oteplující se klima ve vysoko položených oblastech velké změny i pro život v nížinách. Například v USA jsou horské oblasti hlavním zdrojem vody pro níže položená města a farmy. „Jestliže sníh roztaje dřív, voda se v horách neudrží a bude jí nedostatek,“ varuje Hughes.

Spolu se Salzerem chtějí výzkum rozšířit na další důležité lokality včetně San Francisco Peaks v Arizoně, aby zjistili, jak vážná je situace. Urychlení růstu borovic považují za další důkaz existence změn souvisejících s globálním oteplováním, podobně jako například rychlé tání ledovců vysoko nad mořem.

  • Zdroj textu:

    Příroda 1–2/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907