O Boleslavovi I. se obecně soudí, že se českého knížecího stolce zmocnil vraždou bratra Václava. Tento scénář se vší barvitostí přiživily křesťanské legendy o Václavově mučednické smrti, až by z toho měl člověk pocit, že šlo o výjimečně hanebný a vskutku ojedinělý zločin. Opak je však pravdou
Získat vládu odstraněním bližního svého patřilo k běžné politické praxi raného středověku. Meč, kopí, dýka, šíp a později i jed. I tak vypadaly účinné vnitropolitické nástroje. V tomto ohledu nebyl Boleslav I. zdaleka tou nejzlověstnější postavou.
Boleslav III., vnuk Boleslava I., rozkázal svého mladšího bratra Jaromíra vykastrovat a nejmladšího bratra Oldřicha zabít. Zatímco Jaromír neunikl, Oldřichovi se podařilo vyváznout. Aby toho nebylo málo, nařídil Boleslav III. první vraždění Vršovců, čímž tento rod utvrdil v jejich nenávisti vůči Přemyslovcům. Byli to potom naopak Vršovci, kteří stáli za vraždou bezmocného knížete Jaromíra roku 1035, „když onen slepec seděl na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních“.
Vršovci také patrně stáli za vraždou knížete Břetislava II. roku 1100 a knížete Svatopluka roku 1109. Svatoplukovo zabití se stalo nepochybně odvetou za třetí vraždění Vršovců, kdy roku 1108 zlikvidovali ozbrojenci z rozkazu knížete na 3 000 členů rodu.
Vybíjená v nejvyšších kruzích se hrála i ve Velkomoravské říši. Kníže Rostislav, znepokojen ambicemi a politikou synovce Svatopluka, jej hodlal vlákat do pasti a odpravit, ale nakonec se vše odehrálo obráceně. Svatopluk se o tom dozvěděl a sám Rostislava roku 870 lapil a odstranil od vlády. Za podporu křesťanství prohlásila Rostislava pravoslavná církev za svatého.
Podobný osud měli již dříve i králové na Západě. Roku 523 zavraždil v rámci mocenského boje mezi Franky a Burgundy burgundského krále Sigismunda (Zikmunda) jeho bratranec Chlodomer, jeden ze čtyř synů Chlodvíka I., a spolu s ním i jeho ženu a děti. Všechny pak nechal svrhnout do studny. Krátce poté se stal Sigismund svatým a jako takový nabyl velkého významu pro České království roku 1366, kdy jeho ostatky přenesl do Prahy Karel IV. a učinil z něj zemského světce a patrona.
Zrádně zavražděn na lovu byl roku 679 i francký král Dagobert II., jenž byl v 11. století prohlášen za svatého, podobně jako jeho otec Sigebert III., velký zakladatel klášterů, kostelů a nemocnic.
Ne vždy vedlo vraždění ke svatosti, ale o to větší mohlo mít efektivitu. Roku 841 definitivně vyřešil dynastické spory v dnešním Skotsku král Kenneth Mac Alpin. Zemi tehdy ovládala dvě dominantní etnika – irští Skotové a domorodí Piktové. Ti mezi sebou vedli nekonečné války o svrchovanost nad zemí. Kenneth Mac Alpin, po otci Skot a po matce Pikt, se rozhodl věc vyřešit jednou provždy. Poté, co porazil Pikty v bitvě, pozval jejich krále Drusta IX. a dalších sedm předáků na hostinu, kde měl být dohodnut mír. Když se však Piktové dostavili, byli lapeni do pasti a do jednoho pobiti. Tak vzniklo sjednocené království Alba, dnešní Skotsko.
TIP: Smrt prchlivého vládce: Byl na Břetislava II. spáchán atentát?
Vraždou byla roku 980 sjednocena také Kyjevská Rus, když po několikaletých sporech o moc odstranil kníže Vladimír I. svého staršího bratra Jaropolka, který se již dříve ujal vlády vraždou bratra Olega.
ZajímavostiPachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia Commons, CC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel Dyan, CC BY 2.0)