Krvavá svatba aneb Noc svatého Bartoloměje (2.)

19.06.2016 - Dušan Uhlíř

V důsledku masakru Bartolomějské noci vypukla v říjnu 1572 nová občanská válka


Reklama

Sotva skončila svatba, začala královna-matka Kateřina Medicejská uskutečňovat plán, který nosila dlouho v hlavě. Navedl ji k němu kdysi španělský vyslanec don Francisko de Alava a od té doby jí nesešel z mysli. Její nenávist vůči admirálu Colignimu, který jí ukradl syna, se vystupňovala do té míry, že se ho rozhodla zbavit násilnou cestou.

TIP: Přečtěte si, co stálo na pozadí obrovského masakru

Počátek krveprolití

Do svých komnat v Louvru svolala spikleneckou schůzku několika předních katolických vůdců, kde vražedný plán uzrál. Do věci byl mimo jiné zasvěcen vévoda Jindřich de Guise, nejstarší syn někdejšího vůdce katolíků Františka, a nyní sám hlava nesmiřitelných katolíků. Pro plán vraždy byl získán jistý pan de Maurevert. Dne 21. srpna ho přivedli potají do domu kanovníka Villemura, který se nacházel blízko Louvru. Kolem této budovy pravidelně procházel admirál Coligny, když se vracel od krále do svého domu. Maurevert vyčíhal vhodný okamžik a vystřelil po Colignym z přízemního okna. Zasáhl však jen jeho ruku. Zranění to nebylo příliš těžké, ale upoutalo admirála na lože. Po atentátu vzniklo velké pozdvižení mezi hugenotskou šlechtou a sám král spolu s Jindřichem Navarrským spěchali plni obav o admirálův život k jeho lůžku.

Kateřina využila toho, že byl Coligny dočasně vyřazen ze služby u dvora a jala se svého královského syna přesvědčovat o tom, že je v nebezpečí života, že hugenoti plánují velké spiknutí proti jeho osobě. Tato smyšlenka našla nakonec u Karla IX. živnou půdu a on, člověk nestálý a snadno ovlivnitelný, souhlasil s tím, že je třeba hugenoty vyhubit. Protože Kateřina Karlovi IX. zcela nevěřila, spojila se s Guisy, kteří měli v noci zmobilizovat všechny katolické síly ve městě. Signálem k velkému vraždění měl být hlas zvonu kostela Saint-Germain l´Auxerrois naproti Louvru. Sám Jindřich de Guise měl dovršit vraždu raněného admirála. Protože mezi katolickými Pařížany to už vřelo, stačil malý impulz, aby se rozpoutalo peklo.

Krutá dohra oslav

Ve dvě hodiny v noci z 23. na 24. srpna, na den svatého Bartoloměje, spustily zfanatizované tlupy katolíků, se znamením bílého kříže na klobouku nebo bílou páskou na rukávě, krvavou řež. Za zvuku kostelních zvonů byly domy hugenotů, předem označené vápnem, vzaty útokem. Jejich obyvatelé bez rozdílu věku a pohlaví byli nemilosrdně ubiti, zabíjelo se i v komnatách a chodbách Louvru. Banda ozbrojenců pod Jindřichem de Guise vylomila vrata Colignyho domu v ulici Bétisy. Pronikli do ložnice, kde ležel admirál a zasadili mu smrtelnou ránu. 

Masakr trval několik dní a bylo obtížné ho zastavit. Uvádí se, že jen v Paříži byly zabity dva až čtyři tisíce hugenotů. Vlna násilí se však přelila do dalších měst a za oběť jim padly v Orléansu, v Bourges, v Lyonu, Saumuru a jinde další tisíce protestantů. Jen málo z nich se zachránilo útěkem, jiní pod hrozbou násilí konvertovali ke katolické víře. Jindřich Navarrský, který se těšil osobní ochraně krále Karla, přežil a skončil v Louvru jako zajatec. Až po měsících se mu podařil útěk z této zlaté klece a on sám se postavil do čela hugenotské armády. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie 12/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907