Za největší známou hvězdu považují astronomové rudého nadobra UY Scuti. Od Země jej dělí přibližně 9 500 světelných let
Hned na úvod poznamenejme, že rozměrově největší hvězda nemusí být současně nejhmotnější, tedy „nejtěžší“ – zmíněné veličiny spolu souvisejí jen velmi volně. Zatímco hmotnost stálice se během jejího života mění pouze pomalu a v drtivé většině případů v důsledku tzv. ztráty hmoty klesá, její rozměr se naopak mění značně a úzce se pojí s vývojovým stadiem: Obecně vzato je hvězda největší v „předdůchodové“ fázi tzv. červeného obra. Navíc je určení rozměru objektu obvykle zatíženo významnou chybou v důsledku studia „na dálku“, kdy mnohdy zůstává značně nejistá i jeho samotná vzdálenost.
Za největší známou hvězdu se tak považuje rudý nadobr UY Scuti ze souhvězdí Štítu, s odhadovaným poloměrem 1 708 ± 192 poloměrů Slunce. (Pro srovnání: Saturn obíhá ve vzdálenosti 1 940–2 169 slunečních poloměrů od centra naší soustavy.) Proměnnou hvězdu UY Scuti lze pozorovat v malých astronomických dalekohledech, přičemž se její jasnost mění v důsledku pulzací s periodou kolem 740 dnů a její svítivost 340 000× přesahuje Slunce. Nejlepší modely ji popisují jako objekt s hmotností 25 sluncí, v jehož jádře se spaluje helium, zatímco vodík hoří v okolní slupce. Život UY Scuti se téměř jistě završí ve výbuchu supernovy, zřejmě typu II.
Tajemství vesmíru
ZajímavostiMamuti a koně
Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 letZřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.
VálkaPřestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho
VědaRajský plyn byl populární už v 19. století
VesmírRádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.
Zajímavosti
