Která ze známých hvězd je největší?

22.12.2018 - Michal Švanda

<p>Za největší známou hvězdu považují astronomové rudého nadobra UY Scuti. Od Země jej dělí přibližně 9 500 světelných let</p>

Za největší známou hvězdu považují astronomové rudého nadobra UY Scuti. Od Země jej dělí přibližně 9 500 světelných let


Reklama

Hned na úvod poznamenejme, že rozměrově největší hvězda nemusí být současně nejhmotnější, tedy „nejtěžší“ – zmíněné veličiny spolu souvisejí jen velmi volně. Zatímco hmotnost stálice se během jejího života mění pouze pomalu a v drtivé většině případů v důsledku tzv. ztráty hmoty klesá, její rozměr se naopak mění značně a úzce se pojí s vývojovým stadiem: Obecně vzato je hvězda největší v „předdůchodové“ fázi tzv. červeného obra. Navíc je určení rozměru objektu obvykle zatíženo významnou chybou v důsledku studia „na dálku“, kdy mnohdy zůstává značně nejistá i jeho samotná vzdálenost. 

TIP: Hladová galaktická monstra: Poznejte svět největších galaxií ve vesmíru

Za největší známou hvězdu se tak považuje rudý nadobr UY Scuti ze souhvězdí Štítu, s odhadovaným poloměrem 1 708 ± 192 poloměrů Slunce. (Pro srovnání: Saturn obíhá ve vzdálenosti 1 940–2 169 slunečních poloměrů od centra naší soustavy.) Proměnnou hvězdu UY Scuti lze pozorovat v malých astronomických dalekohledech, přičemž se její jasnost mění v důsledku pulzací s periodou kolem 740 dnů a její svítivost 340 000× přesahuje Slunce. Nejlepší modely ji popisují jako objekt s hmotností 25 sluncí, v jehož jádře se spaluje helium, zatímco vodík hoří v okolní slupce. Život UY Scuti se téměř jistě završí ve výbuchu supernovy, zřejmě typu II.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když člověk přijde o jednu hemisféru, zbývající část mozku dokáže z velké části nahradit její funkci. Plasticita mozku je ale zřejmě závislá na věku. (foto: Shutterstock)

Věda

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)

Vesmír
Válka

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, DoronenkoCC BY-SA 4.0)

Historie

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907