Která ze známých hvězd je největší?

22.12.2018 - Michal Švanda

<p>Za největší známou hvězdu považují astronomové rudého nadobra UY Scuti. Od Země jej dělí přibližně 9 500 světelných let</p>

Za největší známou hvězdu považují astronomové rudého nadobra UY Scuti. Od Země jej dělí přibližně 9 500 světelných let


Reklama

Hned na úvod poznamenejme, že rozměrově největší hvězda nemusí být současně nejhmotnější, tedy „nejtěžší“ – zmíněné veličiny spolu souvisejí jen velmi volně. Zatímco hmotnost stálice se během jejího života mění pouze pomalu a v drtivé většině případů v důsledku tzv. ztráty hmoty klesá, její rozměr se naopak mění značně a úzce se pojí s vývojovým stadiem: Obecně vzato je hvězda největší v „předdůchodové“ fázi tzv. červeného obra. Navíc je určení rozměru objektu obvykle zatíženo významnou chybou v důsledku studia „na dálku“, kdy mnohdy zůstává značně nejistá i jeho samotná vzdálenost. 

Za největší známou hvězdu se tak považuje rudý nadobr UY Scuti ze souhvězdí Štítu, s odhadovaným poloměrem 1 708 ± 192 poloměrů Slunce. (Pro srovnání: Saturn obíhá ve vzdálenosti 1 940–2 169 slunečních poloměrů od centra naší soustavy.) Proměnnou hvězdu UY Scuti lze pozorovat v malých astronomických dalekohledech, přičemž se její jasnost mění v důsledku pulzací s periodou kolem 740 dnů a její svítivost 340 000× přesahuje Slunce. Nejlepší modely ji popisují jako objekt s hmotností 25 sluncí, v jehož jádře se spaluje helium, zatímco vodík hoří v okolní slupce. Život UY Scuti se téměř jistě završí ve výbuchu supernovy, zřejmě typu II.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907