Největší ekologickou stopu zanechává mléko kravské, při jehož výrobě se vyprodukuje třikrát víc skleníkových plynů oproti rostlinným verzím. Každý jeho litr navíc vyžaduje 8,9 m² půdy ročně, zatímco u sójového nápoje jde o 0,7 m², u mandlového o 0,5 m² a u rýžového o 0,3 m². Podobná situace se týká spotřeby vody – na litr kravského mléka jí připadá 628 litrů, kdežto u mandlové varianty se jedná o 371 litr, u rýžové o 270 litrů a u sójové „pouze“ o 28 litrů.
TIP: Fakta proti mýtům: Prospívá dospělým mléko, nebo nám naopak škodí?
Mléko přitom může vznikat téměř ze všech druhů ořechů, ale i z obilí, luštěnin, a dokonce z konopí. Každopádně má jakákoliv jeho rostlinná varianta mnohem menší dopad na životní prostředí než ta kravská. Kromě toho se lze z hlediska ekologie zaměřit také na původ plodin či recyklovatelnost obalu.
HistorieMnožství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
PřírodaLuňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
