Květy pestrých barev: Tiché horské zvony luk i skal

Zvonky představují krásné dekorativní květiny, které nacházíme jak na loukách, tak na skalách, v příkopech u silnic, dokonce i ve spárách zdí, a to od nížin až po vysokohorské pásmo




Zvonky, latinsky Campanuly, jsou vyloženě letní květiny prázdninových dnů. Některé druhy začínají kvést již od června, jiné své okolí zdobí až do září. Latinský i český rodový název je odvozen od tvaru květu, který připomíná zvon – campana. Toto jméno dal rostlinám roku 1542 německý botanik a lékař Leonhard Fuchs.
V přírodě se nachází více než 300 druhů zvonků. Barva květů je většinou modrá nebo s nádechem do fialova až růžova. Existují i výjimky – žlutě nebo bíle kvetoucí zvonky – a jen zcela mimořádně lze v přírodě nalézt bílé formy původně modře kvetoucích druhů, což zřejmě způsobuje defekt (mutace) v syntéze antokyanů – modrého barviva květů.

TIP: Všechny naše kosatce aneb Divocí bratranci zahradních okras

Různá a na pohled někdy velmi nezvyklá jsou také květenství zvonků. Od jednotlivých na zem přisedlých květů, přes shluky připomínající klubka až po husté klasy. Celá řada zvonků roste jen ve vyšších nadmořských výškách, čemuž ve většině případů odpovídá také výška rostliny. Ve vyšších polohách je menší konkurence trav a ostatních rostlin a proto zde mohou být i zvonky nižší. Tím mají také větší šanci odolávat rozmarům horského počasí. Nejvýše položený zvonek – Campanula cenisia, jsem našel až v nadmořské výšce 2 900 metrů v oblasti průsmyku Galibier ve francouzských Alpách. Podívejme se na krásu některých horských zvonků, které u nás většinou nerostou.

Témata

rostliny
  • Zdroj textu

    Příroda 2009/11

  • Zdroj fotografií

    Cedrik a Štěpánka Haškovcovi


Další články v sekci