Kyslík kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je starší než Sluneční soustava

06.07.2018 - Stanislav Mihulka

Kyslík na slavné kometě zřejmě pochází z prapůvodní mlhoviny před vznikem Sluneční soustavy

<p>Kometa komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímcích Rosetty</p>

Kometa komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímcích Rosetty


Reklama

Když evropská meziplanetární sonda Rosetta přilétla ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a pustila se do práce, objevila v plynném obalu komety spoustu molekulárního kyslíku.

Odborníci si nejprve mysleli, že tento kyslík vzniká v procesech na povrchu komety. Domnívali se, že ionty s vysokými energiemi, které se pohybují v koma, mohou narážet do povrchu a uvolňovat přitom kyslík z molekul na povrchu komety.

Kyslík velmi starobylého původu

Podle nového výzkumu ale objevený kyslík pochází přímo z nitra komety. Kevin Heritier z Královské univerzity v Londýně a jeho spolupracovníci totiž zjistili, že kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je příliš kyslíku na to, aby se mohl uvolňovat díky energetický iontům, i když takový proces může fungovat a z menší části přispívat ke tvorbě molekulárního kyslíku.

TIP: Vysvětlení chemické záhady: Kde se vzal na kometě molekulární kyslík?

Kde se tedy vzal kyslík v koma komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Vědci tvrdí, že nejspíše jde o primordiální kyslík, který pochází z prapůvodní mlhoviny, z níž vzniklo Slunce a planety. Tento kyslík se pak v podobě malých zmrzlých zrnek dostal do hmoty těles, jako je zmíněná kometa.

  • Zdroj textu:

    Imperial College London

  • Zdroj fotografií: ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Města vyrvaná ISIS se podobají masovým hrobům. V sutinách a sklepech domů se stále nacházejí další těla.

Zajímavosti

Legiovlak během své zastávky v Aši. V příštích dnech lze Legiovlak navštívit v Lanškrouně, Chocni, Čáslavi, Humpolci, Chotěboři, Hlinsku nebo třeba v Poličce.

Historie

Sebastião Ribeiro Salgado se svou ženou Leilou. Výsledek snažení manželů Salgadových je ohromující.

Zajímavosti

Planeta Kepler-78b se velikostí i složením podobá Zemi, na jejím povrchu však tečou řeky lávy. Svou hvězdu oběhne za osm hodin

Vesmír
Věda
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907