Kyslík kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je starší než Sluneční soustava

06.07.2018 - Stanislav Mihulka

Kyslík na slavné kometě zřejmě pochází z prapůvodní mlhoviny před vznikem Sluneční soustavy

<p>Kometa komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímcích Rosetty</p>

Kometa komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímcích Rosetty


Reklama

Když evropská meziplanetární sonda Rosetta přilétla ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a pustila se do práce, objevila v plynném obalu komety spoustu molekulárního kyslíku.

Odborníci si nejprve mysleli, že tento kyslík vzniká v procesech na povrchu komety. Domnívali se, že ionty s vysokými energiemi, které se pohybují v koma, mohou narážet do povrchu a uvolňovat přitom kyslík z molekul na povrchu komety.

Kyslík velmi starobylého původu

Podle nového výzkumu ale objevený kyslík pochází přímo z nitra komety. Kevin Heritier z Královské univerzity v Londýně a jeho spolupracovníci totiž zjistili, že kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je příliš kyslíku na to, aby se mohl uvolňovat díky energetický iontům, i když takový proces může fungovat a z menší části přispívat ke tvorbě molekulárního kyslíku.

TIP: Vysvětlení chemické záhady: Kde se vzal na kometě molekulární kyslík?

Kde se tedy vzal kyslík v koma komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Vědci tvrdí, že nejspíše jde o primordiální kyslík, který pochází z prapůvodní mlhoviny, z níž vzniklo Slunce a planety. Tento kyslík se pak v podobě malých zmrzlých zrnek dostal do hmoty těles, jako je zmíněná kometa.

  • Zdroj textu:

    Imperial College London

  • Zdroj fotografií: ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Zajímavosti

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

Věda

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Vesmír

 Rozbíjení zvonů v rámci jejich rekvizice, Čechy 1915

 

Válka

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zajímavosti

Brusinky s citrusy fungují jako účinná dezinfekce

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907