Vysvětlení chemické záhady: Kde se vzal na kometě molekulární kyslík?

10.05.2017 - Stanislav Mihulka

Ve vesmíru je molekulární kyslík extrémně vzácný. Vědcům z Caltechu se nyní podařilo vyřešit hádanku, kde se vzal molekulární kyslík na kometě, kterou zkoumala sonda Rosetta

Původ kyslíku -<p>Odborník na procesy v elektronice Konstantinos P. Giapis vysvětlil původ molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.</p>
Původ kyslíku -

Odborník na procesy v elektronice Konstantinos P. Giapis vysvětlil původ molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko.


Reklama

Když evropská sonda Rosetta zkoumala kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, připsala si na své konto několik překvapivých objevů. Mezi ty nejzajímavější určitě patří objev velkého množství molekulárního kyslíku O2 v atmosféře kolem komety.

TIP: Život na kometě? Philae objevila na kometě nové sloučeniny

Molekulární kyslík je dost nestabilní, protože atomy kyslíku se sndněji vážou s vodíkem za vzniku vody, případně s uhlíkem, přičemž vzniká oxid uhličitý. Ve vesmíru je tedy molekulární kyslík ohromně vzácný. Zatím jsme ho viděli jenom dvakrát ve hvězdných porodnicích.

Kde se vzal molekulární kyslík na kometě? Odborníci si nejprve mysleli, že mohl být zamražen do komety v době samotného vzniku Sluneční soustavy, tedy před 4,6 miliardy let. Podle některých názorů by ale i přesto kyslík měl postupně reagovat s dalšími chemikáliemi.

V hlavní roli srážky iontů s povrchem komety

S novým vysvětlením teď přišel chemický inženýr Konstantinos P. Giapis z Caltechu, který studuje chemické reakce energetických iontů s polovodiči v rámci vývoje nových technologií pro elektroniku.

Podle něj jde o proces, při kterém z komety uniká vodní pára, ultrafialové záření Slunce ionizuje molekuly vody a sluneční vítr žene ionizované molekuly zpět ke kometě. Když taková molekula zasáhne povrch komety, zreaguje s přítomnými oxidy a přitom vznikne molekulární kyslík. Giapis svůj nápad dokázal ověřit i praktickým experimentem.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Caltech, Nature Communications

  • Zdroj fotografií: Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, se stal první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa.

Zajímavosti

S větrem o závod

autor: Graeme Obree | model: Beastie

Beastie – anglicky „bestijka“ – je tzv. prone bike, tedy kolo, na němž se za jízdy leží břichem k zemi. Tento konkrétní model patří závodníkovi Graememu Obreemu, který si ho sám navrhl i sestavil a dál si k němu nechal vyrobit speciální aerodynamickou slupku s průčelím. S futuristicky vyhlížejícím strojem se pak v roce 2013 zúčastnil závodu World Human Powered Speed Championships v nevadské poušti, kde se mu povedlo zdolat rychlostní rekord v kategorii prone bike: Svoji Beastie „vybičoval“ k rychlosti 91,12 km/h. (foto: Profimedia)

Revue
Historie

Meganosorožec Paraceratherium linxiaense v krajině svrchního oligocénu.

Věda

Není neobvyklé, že například rypouši a tučňáci obývají stejné prostory.

Příroda
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907