Láska se na roky neptá: Slavné milenecké páry bez ohledu na věk

26.03.2020 - Simona Petrů

Starci a mladičké krasavice? Zralé ženy a nezkušení zajíčci? Věkově nerovné páry nejsou jen trendem posledních let. Zamilovanému srdci jsou totiž věkové rozdíly často lhostejné

<h3>Karel Čapek (30) a Olga Scheinpflugová (18)</h3><p><strong>Kde:</strong> Praha<br /><strong>Kdy:</strong> 1920</p><p>V pražské redakci Lidových novin zve Karel Scheinpflug mladšího kolegu na večer po práci do divadla. Hraje jeho dcera Olga – nadaná začínající umělkyně. A také krásná! Po představení čeká před divadlem muž. <em>„Já jsem Čapek, slečno, ten, co napsal nějaké povídačky. Počkal jsem si na vás. Drzost, že!“</em> <strong>Osmáctiletá drobná blondýnka se nechá ráda obletovat. A on dělá, co jí na očích vidí.</strong> Dokonce přesto, že od vlastní matky slyší: <em>„Nevoď domů cikánky a herečky!“</em></p><p>Umíněně plánují svatbu.  Lékaři  i rodina však Čapkovi manželství rozmlouvají, hrozí mu totiž ochrnutí kvůli nemoci páteře. <strong>Karel utíká do Itálie před bolestmi těla i duše. S Olgou se loučí srdceryvným dopisem a žádá ji, aby si našla milence</strong>. Čapek však dál prověřuje možnosti a diagnóza je náhle příznivější. Jeho lásce s Olgou tedy snad už nic nebrání! Berou se roku 1935. Karel touží zase žít, psát a milovat. Má ženu i múzu. Olga stojí při něm, když je vystaven nesmírnému tlaku při nástupu fašismu. Ještě když zesláblý leží na smrtelné posteli, pokřikují pod okny odpůrci jeho názorů. Olga ho ale do poslední chvíle drží za ruku a tvrdí mu, že usíná. Už nikdy se znovu neprovdá.</p>

Karel Čapek (30) a Olga Scheinpflugová (18)

Kde: Praha
Kdy: 1920

V pražské redakci Lidových novin zve Karel Scheinpflug mladšího kolegu na večer po práci do divadla. Hraje jeho dcera Olga – nadaná začínající umělkyně. A také krásná! Po představení čeká před divadlem muž. „Já jsem Čapek, slečno, ten, co napsal nějaké povídačky. Počkal jsem si na vás. Drzost, že!“ Osmáctiletá drobná blondýnka se nechá ráda obletovat. A on dělá, co jí na očích vidí. Dokonce přesto, že od vlastní matky slyší: „Nevoď domů cikánky a herečky!“

Umíněně plánují svatbu.  Lékaři  i rodina však Čapkovi manželství rozmlouvají, hrozí mu totiž ochrnutí kvůli nemoci páteře. Karel utíká do Itálie před bolestmi těla i duše. S Olgou se loučí srdceryvným dopisem a žádá ji, aby si našla milence. Čapek však dál prověřuje možnosti a diagnóza je náhle příznivější. Jeho lásce s Olgou tedy snad už nic nebrání! Berou se roku 1935. Karel touží zase žít, psát a milovat. Má ženu i múzu. Olga stojí při něm, když je vystaven nesmírnému tlaku při nástupu fašismu. Ještě když zesláblý leží na smrtelné posteli, pokřikují pod okny odpůrci jeho názorů. Olga ho ale do poslední chvíle drží za ruku a tvrdí mu, že usíná. Už nikdy se znovu neprovdá.

<h3>Eliška Přemyslovna (18) a Jan Lucemburský (14)</h3><p><strong>Kde:</strong> Praha<br /><strong>Kdy:</strong> 1310</p><p>Česká královna <strong>Eliška Přemyslovna</strong> zachránila svou zem, ale v lásce se velkého štěstí nedočká. Její rod vymírá po meči a politický rozvrat musí vyřešit svatba s <strong>Janem</strong>, jediným synem císaře Svaté říše římské. Už jejich první shledání je k pláči. <strong>Eliška vypadá jako dospělá žena. Jan je oproti ní jen nedospělý maminčin mazánek.</strong> A nechce jet do nějakých hloupých Čech, kde vraždí své krále! Eliška musí zase potupně dokazovat, že je panna.</p><p>Ke svatbě nakonec dojde 1. září 1310. <strong>Věkový rozdíl se sice časem srovná, povahové rozpory manželů nikoli. Jan se objevuje doma tak málo, že se mu říká „král cizinec“</strong>. Navíc si přijíždí jen pro peníze. Eliška je k tomu panovačná, neústupná a hysterická. Přesto se z manželství narodí sedm dětí, mezi nimi i <strong>Karel IV</strong>. Jan ještě stíhá dvořit se Eliščině nevlastní matce <strong>Elišce Rejčce</strong>. Manželku podezírá ze spiknutí a pro jistotu jí násilím odebere malého syna <strong>Václava</strong>. Nebylo jí co závidět…</p>

Eliška Přemyslovna (18) a Jan Lucemburský (14)

Kde: Praha
Kdy: 1310

Česká královna Eliška Přemyslovna zachránila svou zem, ale v lásce se velkého štěstí nedočká. Její rod vymírá po meči a politický rozvrat musí vyřešit svatba s Janem, jediným synem císaře Svaté říše římské. Už jejich první shledání je k pláči. Eliška vypadá jako dospělá žena. Jan je oproti ní jen nedospělý maminčin mazánek. A nechce jet do nějakých hloupých Čech, kde vraždí své krále! Eliška musí zase potupně dokazovat, že je panna.

Ke svatbě nakonec dojde 1. září 1310. Věkový rozdíl se sice časem srovná, povahové rozpory manželů nikoli. Jan se objevuje doma tak málo, že se mu říká „král cizinec“. Navíc si přijíždí jen pro peníze. Eliška je k tomu panovačná, neústupná a hysterická. Přesto se z manželství narodí sedm dětí, mezi nimi i Karel IV. Jan ještě stíhá dvořit se Eliščině nevlastní matce Elišce Rejčce. Manželku podezírá ze spiknutí a pro jistotu jí násilím odebere malého syna Václava. Nebylo jí co závidět…

<h3>Edgar Allan Poe (27) a Virginia Clemm (13)</h3><p><strong>Kde:</strong> Baltimore<br /><strong>Kdy:</strong> 1836</p><p><strong>Edgar Allan Poe</strong> je talentovaný básník. Také ovšem mladý rebel se zalíbením v alkoholu a hazardu. Život se s ním nemazlil. O rodiče záhy přišel a s adoptivním otcem jsou na kordy. Kdy má poprvé pocit rodiny, zázemí a hřejivého citu? Když v sedmadvaceti letech vzplane zakázanou láskou ke své třináctileté sestřence <strong>Virginii Clemm</strong>. Jeho „Sissy“ k němu vzhlíží a miluje ho celým srdcem. A Edgar si ji vybojuje navzdory celé rodině. <strong>Se sotva čtrnáctiletou novomanželkou a její matkou chtějí začít nový život.</strong></p><p>Edgar si ale psaním nedokáže vydělat dost peněz a všichni strádají v nuzných podmínkách. Virginia trpělivě následuje svého muže, když střídá zaměstnání, a snáší jeho alkoholové výstřelky. <strong>Osudová láska ale netrvá dlouho. Virginie onemocní  tuberkulózou a nemoc ji stravuje jistě a rychle.</strong> Edgar utápí žal v alkoholu, který mu způsobuje těžké deprese a společenské problémy. Sám nemocen užírá se strachem o svou mladou slabou ženu. Na její záchranu vydá poslední peníze za dům na venkově. Virginie ale nemá naději. <strong>V necelých pětadvaceti letech umírá. Téma mrtvé krásky se pak táhne jeho dílem jako červená nit. Sám Edgar umírá  jako troska.</strong> Na hřbitově v Baltimoru je pohřben vedle své životní lásky. </p>

Edgar Allan Poe (27) a Virginia Clemm (13)

Kde: Baltimore
Kdy: 1836

Edgar Allan Poe je talentovaný básník. Také ovšem mladý rebel se zalíbením v alkoholu a hazardu. Život se s ním nemazlil. O rodiče záhy přišel a s adoptivním otcem jsou na kordy. Kdy má poprvé pocit rodiny, zázemí a hřejivého citu? Když v sedmadvaceti letech vzplane zakázanou láskou ke své třináctileté sestřence Virginii Clemm. Jeho „Sissy“ k němu vzhlíží a miluje ho celým srdcem. A Edgar si ji vybojuje navzdory celé rodině. Se sotva čtrnáctiletou novomanželkou a její matkou chtějí začít nový život.

Edgar si ale psaním nedokáže vydělat dost peněz a všichni strádají v nuzných podmínkách. Virginia trpělivě následuje svého muže, když střídá zaměstnání, a snáší jeho alkoholové výstřelky. Osudová láska ale netrvá dlouho. Virginie onemocní  tuberkulózou a nemoc ji stravuje jistě a rychle. Edgar utápí žal v alkoholu, který mu způsobuje těžké deprese a společenské problémy. Sám nemocen užírá se strachem o svou mladou slabou ženu. Na její záchranu vydá poslední peníze za dům na venkově. Virginie ale nemá naději. V necelých pětadvaceti letech umírá. Téma mrtvé krásky se pak táhne jeho dílem jako červená nit. Sám Edgar umírá  jako troska. Na hřbitově v Baltimoru je pohřben vedle své životní lásky. 

<h3>Johann Wolfgang Goethe (72) a Ulrika von Lewetzov (17)</h3><p><strong>Kde:</strong> Mariánské Lázně<br /><strong>Kdy:</strong> 1821</p><p>Letní sezona v Mariánských Lázních je v plném proudu. Mladičká urozená <strong>Ulrika von Levetzow</strong> se poprvé ocitá tváří v tvář „starému pánovi“ jménem <strong>Johann Wolfgang Goethe</strong>. O jeho slávě a vážnosti nemá tušení. Hovoří s ním bez rozpaků, a snad proto je jí básník fascinován od první chvíle. Požádá o první schůzku, další se stanou jejich každodenním rituálem. Věnuje ostýchavé světlovlásce s nebesky modrýma očima báseň Aiolské harfy. Přirovnává ji k řecké nedostižné bohyni Iris.</p><p>Ulrika je polichocena zájmem, ale cítí i ostych před tím starým mužem, který se jí nepokrytě dvoří.<strong> </strong> Básník citu zcela propadá a po čase žádá: <em>„Vezmi si mě!“</em> Ulrika mu ale nedá naději. <strong>Do Goethovy smrti se už sice neshledají, ale stále si vyměňují dlouhé dopisy. Ulrika odmítá více než desítku nápadníků a nikdy se nevdá.</strong> A co že se stalo mezi ní a slavným mužem? <em>„Pouze něžné přátelství a jediný polibek!“</em> tvrdí pak celý zbytek života.</p>

Johann Wolfgang Goethe (72) a Ulrika von Lewetzov (17)

Kde: Mariánské Lázně
Kdy: 1821

Letní sezona v Mariánských Lázních je v plném proudu. Mladičká urozená Ulrika von Levetzow se poprvé ocitá tváří v tvář „starému pánovi“ jménem Johann Wolfgang Goethe. O jeho slávě a vážnosti nemá tušení. Hovoří s ním bez rozpaků, a snad proto je jí básník fascinován od první chvíle. Požádá o první schůzku, další se stanou jejich každodenním rituálem. Věnuje ostýchavé světlovlásce s nebesky modrýma očima báseň Aiolské harfy. Přirovnává ji k řecké nedostižné bohyni Iris.

Ulrika je polichocena zájmem, ale cítí i ostych před tím starým mužem, který se jí nepokrytě dvoří.  Básník citu zcela propadá a po čase žádá: „Vezmi si mě!“ Ulrika mu ale nedá naději. Do Goethovy smrti se už sice neshledají, ale stále si vyměňují dlouhé dopisy. Ulrika odmítá více než desítku nápadníků a nikdy se nevdá. A co že se stalo mezi ní a slavným mužem? „Pouze něžné přátelství a jediný polibek!“ tvrdí pak celý zbytek života.

<h3>Edith Piaf (47) a Théo Sarapo (27)</h3><p><strong>Kde:</strong> Paříž<br /><strong>Kdy:</strong> 1962</p><p>Pro Francouze je největší šansoniérkou všech dob. Vyslouží si pseudonym <strong>Piaf</strong> – Vrabčák. Obecenstvo je jí nakloněno. Osud už méně. <strong>Chystá pro ni dlouhou řadu bolestí a osobních tragédií. A ona tiší žal alkoholem a morfiem. Bojuje se závislostmi a znovu jim podléhá</strong>.</p><p>Svou poslední lásku – o dvacet let mladšího řeckého kadeřníka <strong>Théophanise Lamboukase</strong> – potká v době, kdy jí diagnostikují rakovinu jater. Edith zná z řečtiny jediné slovo – <em>sarapo</em> – <em>miluji tě</em>. Toto jméno mu dává jako svému milenci i jako zpěvákovi. Původně ji přišel požádat, aby ho naučila zpívat, ale pak ji požádá o ruku. Edith dostává novou motivaci do života. <em>„Udělám z něj zpěváka,“</em> opakuje si dychtivě.  <strong>Berou se roku 1962 a svatební cesta končí … v nemocnici. Théo se o Edith dojemně stará až do jejího posledního dne. Po celý rok a dva dny trvání jejich manželství se od ní nehne na krok. A pak ji vyprovodí na hřbitov Pére-Lachaise.</strong> Přišlo čtyřicet tisíc lidí. Hrob zmizel pod záplavou květů. Pokud si někdo myslel, že se Théo s Edith oženil pro peníze, velmi se zmýlil. Zdědil po ní tři milióny dluhů a splácel je až do své předčasné smrti v roce 1970.</p>

Edith Piaf (47) a Théo Sarapo (27)

Kde: Paříž
Kdy: 1962

Pro Francouze je největší šansoniérkou všech dob. Vyslouží si pseudonym Piaf – Vrabčák. Obecenstvo je jí nakloněno. Osud už méně. Chystá pro ni dlouhou řadu bolestí a osobních tragédií. A ona tiší žal alkoholem a morfiem. Bojuje se závislostmi a znovu jim podléhá.

Svou poslední lásku – o dvacet let mladšího řeckého kadeřníka Théophanise Lamboukase – potká v době, kdy jí diagnostikují rakovinu jater. Edith zná z řečtiny jediné slovo – sarapomiluji tě. Toto jméno mu dává jako svému milenci i jako zpěvákovi. Původně ji přišel požádat, aby ho naučila zpívat, ale pak ji požádá o ruku. Edith dostává novou motivaci do života. „Udělám z něj zpěváka,“ opakuje si dychtivě.  Berou se roku 1962 a svatební cesta končí … v nemocnici. Théo se o Edith dojemně stará až do jejího posledního dne. Po celý rok a dva dny trvání jejich manželství se od ní nehne na krok. A pak ji vyprovodí na hřbitov Pére-Lachaise. Přišlo čtyřicet tisíc lidí. Hrob zmizel pod záplavou květů. Pokud si někdo myslel, že se Théo s Edith oženil pro peníze, velmi se zmýlil. Zdědil po ní tři milióny dluhů a splácel je až do své předčasné smrti v roce 1970.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Dron Zephyr S při letních testech

Věda

Azincourt: Nedisciplinovaní rytíři

Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.

Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Vesmír
Revue

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907