Vědci z Purdueovy univerzity a z kalifornského výzkumného ústavu Scripps Research Institute dokázali identifikovat přírodní sloučeninu, která by mohla pomoci v boji proti rakovině. Sloučenina je první, která inhibuje rakovinový protein, který byl dříve považován za „neléčitelný“
Nejrůznější druhy rakoviny jsou notoricky známé svou schopností rychlého bujení a metastázování do dalších částí těla. Za tuto schopnost „vděčíme“ účinkům proteinu BRAT1, který se podílí na opravách DNA v buňce. Za normálních okolností je to samozřejmě užitečné, ale v případě zhoubného bujení jde o velký problém. Až doposud byl BRAT1 považovaný za „neléčitelný“ a nebylo ho možné zasáhnout léčivem. To teď už ale naštěstí neplatí.
Chemik Mingji Dai z americké Purdueovy univerzity a jeho spolupracovníci nedávno zjistili, že jedna z obsahových látek dávivce černého, konkrétně diterpen kurkuson D, dokáže aktivitu proteinu BRAT1 potlačit. Je to vůbec první známý inhibitor tohoto nebezpečného proteinu. Použití této látky zabíjí nádorové buňky a brání jejich šíření v těle. Tento objev by se mohl příznivě projevit v léčbě mnoha nádorů, včetně řady těch, u kterých jsou prognózy nepříznivé. Látka dávivce je navíc velmi účinná i v kombinaci s již schválenými léky.
TIP: Nově objevená látka z vrb pomůže v léčbě rezistentních nádorů
Kurkuson D a další podobné látky mají velmi zajímavou strukturu a mohly by být velmi užitečné. Bohužel rostliny dávivce vytvářejí jen velice malé množství těchto látek. Nejvíce jich je v kořenech, a i tam jde jen o 0,002 % obsahu v sušině, což prakticky vylučuje jejich širší využití. Daiův tým ale vyvinul ekonomicky schůdnou cestu výroby syntetické verze této látky, což otevírá cestu k jejich dalšímu uplatnění v medicíně.
Podle vědců jsou první výsledky slibné, zároveň ale upozorňují, že k léčbě samotné je ještě dlouhá cesta. Mimo jiné je třeba ověřit, zda látka dávivce není pro lidský organismus toxická, vzhledem k jejímu historickému využívání v lidové medicíně to ale nepředpokládají.
Dávivec černý (Jatropha curcas) z čeledi pryšcovitých je tropický a subtropický keř původem z amerických kontinentů. Jak jeho jméno naznačuje, už dávno našel uplatnění v lidovém lékařství a je plný zajímavých obsahových látek. Vylisovaný olej z této rostliny se využíval jako projímadlo v lidovém lékařství, části čerstvé kůry zase nacházely uplatnění při hojení ran, léčbě malomocenství, ekzémů a vředů. Biotechnologové s ním také počítají jako se slibnou energetickou plodinou pro výrobu bionafty.
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
RevueSkunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-Prairie, CC BY 2.0)
HistoriePřemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, Dobroš, CC BY-SA 4.0)