Lehké kulomety v akci (1): Britský Lewis Gun vs. německý Maschinengewehr MG

30.10.2020 - Lukáš Visingr

Kulomety první světové války bývají vnímány zejména jako obranné zbraně, ale nemělo by se zapomínat na jejich ofenzivní uplatnění. Již od samého počátku konfliktu Britové nasadili pokrokové lewisy, na které Německo zareagovalo vývojem nové, výrazně odlehčené varianty legendárního MG 08

<p>Pro efektivní obsluhu kulometu Lewis byli třeba dva muži, z nichž jeden pálil a mířil, zatímco druhý se staral o zásobníky.</p>

Pro efektivní obsluhu kulometu Lewis byli třeba dva muži, z nichž jeden pálil a mířil, zatímco druhý se staral o zásobníky.


Reklama

Pěšáci s puškami se zvedají ze zákopů a běží k liniím protivníka; ten ale rychle zahajuje palbu z těžkých kulometů, jejichž dávky masakrují útočící vojáky. Tak nějak vypadá běžný obraz Velké války a víceméně odpovídá skutečnosti na počátku konfliktu, než začala do bojů stále výrazněji promlouvat i nová kategorie zbraní. Armády vedle těžkých zařazovaly též snadno přenosné lehké kulomety, které zajišťovaly zejména podporu útoku, což posléze transformovalo i způsob nasazení pěšáků. Která země vyráběla lepší lehký kulomet? A která udělala nejvíce pro vývoj taktiky?

Američanův evropský úspěch

Ačkoliv se kulomet Lewis stal jedním ze symbolů britské armády v první světové válce, jeho původ leží v USA. Autorem konstrukce se stal americký důstojník Isaac Newton Lewis, jenž využil část designu neúspěšného kulometu Samuela McCleana a roku 1912 představil první prototypy nové zbraně. Nejprve ji představil velitelům US Army, ale ti udržovali těsné vztahy s Coltovou zbrojovkou, která nabízela vlastní kulomety, takže Lewisův nápad vesměs odmítli. Zklamaný důstojník proto opustil armádní službu a vydal se do Evropy oslovovat jiné zákazníky. Jeho výtvor hned při prvních předváděcích zkouškách zaujal Brity a Belgičany.

V Belgii proto brzy začala stavba pobočky Lewisovy firmy, aby vyráběla kulomety v belgické ráži 7,65×53 mm, a další dohodu podepsal se zbrojovkou BSA (Birmingham Small Arms), jejíž produkty měly mít britský kalibr .303 (7,7×56 mm). O zbraň se zajímali dokonce i Němci, jenže jednání přerušilo propuknutí války, do níž kulomety Lewis promluvily hned od začátku, protože prototypy nasadila belgická armáda již v srpnu 1914. Masovou výrobu mezitím chystala firma BSA, jež učinila v konstrukci i některé změny, z nichž nejvýraznější byl fakt, že sériová verze střílela z otevřeného závěru.

Systém Lewis poháněly prachové plyny odebrané z hlavně (jak je zvykem u téměř všech dnešních kulometů), ale v té době šlo o relativně vzácný princip, jelikož tehdy dominoval mechanismus Maxim poháněný zákluzem hlavně. Lewis vynikal také tím, že měl vzduchové (nikoli vodní) chlazení a místo nábojového pásu používal otáčivý zásobník, jehož pohon byl spojen s funkčním mechanismem. Konstruktéři velmi zvláštně vyřešili též vratnou pružinu, protože nešlo o obvyklou vinutou pružinu s přímým pohybem, nýbrž o spirálové péro podobné tomu v hodinkách.

Nová kategorie zbraní

Především díky absenci těžkého vodního chladiče byl kulomet Lewis na svou dobu neobvykle lehký, a proto jej mohl snadno přenášet jediný voják. Pro palbu stačila dvojnožka, avšak první sériové zbraně dostávaly masivní trojnožku stejné konstrukce, jaká se užívala též u těžkých maximů/vickersů. Britská armáda totiž vnímala urgentní potřebu kulometů, ale vickersů neměla dostatek, a proto první lewisy přicházely na bojiště v podstatě v úloze těžkých kulometů.

Pro tu se ovšem příliš nehodily, jelikož vzduchové chlazení neumožňovalo vést dlouhou nepřetržitou střelbu. Některé exempláře zvládaly vypálit i 2 000 ran v řadě, jenže většina kusů se zasekávala po 800–1 000 výstřelech, načež se muselo čekat na jejich zchladnutí. Velitelům i prostým vojákům trvalo určitou dobu, než pochopili, že lewis není jakási dočasná nouzová „náhražka“ za nedostatkové vickersy, nýbrž zástupce úplně odlišné kategorie zbraní.

Lewis Gun
  • RÁŽE STŘELIVA: 7,7×56 mm (.303 British)
  • ZÁSOBNÍK: 47 nebo 97 ran
  • CELKOVÁ DÉLKA: 1,28 m
  • DÉLKA HLAVNĚ: 0,67 m
  • PRÁZDNÁ HMOTNOST: 11,8 kg
  • ÚSŤOVÁ RYCHLOST: 645 m/s 
  • MAX. KADENCE: 600 ran/min.
  • ÚČINNÝ DOSTŘEL: 800 m
  • MAX. DOSTŘEL: 3 200 m

V obou válkách

K produkci ve fabrice BSA se přidala americká firma Savage Arms, protože britské ozbrojené síly žádaly další a další kulomety, a to nejen pro armádu, ale i pro letectvo, neboť lewis se stal běžnou výzbrojí letounů. Díky proudu vzduchu nepotřeboval velký a složitý chladicí nástavec, který tudíž u leteckých zbraní často chyběl. Nejvíce exemplářů ale pořád mířilo k pěchotě. Standardní britský pěší prapor měl na počátku války dva těžké vickersy, ale ty se potom přesunuly k samostatným kulometným útvarům a formace obdržela čtyři lewisy.

TIP: Rychlopalba k nebesům: Protiletadlové kulomety za Velké války

V roce 1916 se tabulkový počet zvýšil na šestnáct a na konci války disponoval dokonce 36 kulomety, dvěma u každé čety a ještě čtyřmi u velení praporu, které sloužily coby protiletadlová obrana. Za první světové války se zhotovilo přes 50 000 lewisů, z nichž část se dostala i do dalších zemí, například do Itálie, Ruska či k americké námořní pěchotě. Povedené zbraně zůstaly ve výzbroji velice dlouho, protože navzdory nástupu nového kulometu BREN se lewis rozsáhle používal i během druhé světové války.

Dokončení: Lehké kulomety v akci (2): Britský Lewis Gun vs. německý Maschinengewehr MG (vychází v pátek 6. listopadu)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907