Lidé používali oheň při přípravě pokrmů již před 780 000 lety

20.11.2022 - Stanislav Mihulka

Předkové moderních lidí žijící před 780 000 lety rádi jedli dobře propečené ryby. Uvádí to tým archeologů z Izraele, podle kterých se jedná o nejstarší důkaz použití ohně k vaření potravy

<p>Ve vrstvě sedimentu z doby před asi 780 tisíci let vědci objevili pozůstatky kaprovitých ryb, které nesou stopy po ohni.<em> (ilustrační foto: Unsplash, Timon Wanner, CC0)</em></p>

Ve vrstvě sedimentu z doby před asi 780 tisíci let vědci objevili pozůstatky kaprovitých ryb, které nesou stopy po ohni. (ilustrační foto: Unsplash, Timon Wanner, CC0)


Reklama

Když naši předkové v průběhu historie přišli na to, že je skvělé připravovat jídlo na ohni, byl to významný posun v naší obživě. Až doposud jsme měli nejstarší důkazy o vaření na ohni z doby přibližně před 170 tisíci let, kdy si na ohni vařili lidé našeho druhu a také neandertálci. Nedávný objev izraelských odborníků ale posouvá využívání ohně k přípravě pokrmů mnohem hlouběji do minulosti.

Výzkumný tým, který vedla izraelská odbornice Irit Zoharová ze Steinhardtova přírodovědného muzea při Telavivské univerzitě, zkoumal fosilní vrstvy na lokalitě Gesher Benot Ya'aqov, která se nachází v Chulském údolí na severu Izraele. V biblických dobách se zde rozkládalo jezero Meróm, dotyčný výzkum ale mířil mnohem hlouběji do minulosti, do období středního pleistocénu.

Nejstarší pochoutky z ryb

První vodítko archeologové našli na místě, kde nebyly téměř žádné rybí kosti, ale jenom rybí zuby. To poukazuje na vaření ryb, protože rybí kosti se na rozdíl od zubů při teplotách nižších než 500 stupňů Celsia rozpadnou. Konkrétně zde vědci narazili na pozůstatky parmy jordánské (Luciobarbus longiceps) a parmičky palestinské (Carasobarbus canis), přičemž oba tyto druhy stále žijí v Izraeli a okolních zemích. Jeden z kolegů Zoharové pak ve stejné oblasti našel důkazy o tom, že zde bylo ohniště.

Rozhodující důkaz přinesl výzkum zubní skloviny, při kterém vědci zjistili, že nalezené zuby byly vystaveny teplotě mezi 200 až 500 stupni Celsia. Právě v tomto rozmezí se rybí maso podle vědců nejlépe propeče. To svědčí o přípravě dávných ryb na ohni podobným způsobem, jaký odhalili experimentální archeologové, když se pokoušeli napodobit prastaré metody vařením. Fosilní nálezy neukázaly, zda si naši předkové kapry pekli, grilovali, vařili nebo smažili. Podle studie ale pravděpodobně využívali nějaký typ zemní pece.

TIP: Naši předci mohli před objevem ohně využívat k vaření horké prameny

„Velké množství pozůstatků ryb na studované lokalitě prokazuje jejich častou konzumaci dávnými lidmi, kteří, jak se zdá, již používali pokročilé způsoby přípravy jídel, k nimž využívali oheň,“ vysvětluje archeoložka Zoharová. 

Předpokládá se, že oheň si poprvé osvojili zástupci druhu Homo erectus před zhruba 1,7 milionem let. „Umět ovládat oheň, abyste se zahřáli, ale není to samé jako ho používat k vaření,“ připomíná archeoložka a dodává, že předkové lidí mohli také jíst ryby u ohniště a do plamenů pak zahazovat zbytky.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Francouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of CongressCC0)

Historie

O nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Botox se často používá k vyhlazování vrásek na čele. (foto: Shutterstock)

Věda

Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale NationsCC BY-NC 2.0)

Vesmír

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Příroda

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907