Lidé používali oheň při přípravě pokrmů již před 780 000 lety

20.11.2022 - Stanislav Mihulka

Předkové moderních lidí žijící před 780 000 lety rádi jedli dobře propečené ryby. Uvádí to tým archeologů z Izraele, podle kterých se jedná o nejstarší důkaz použití ohně k vaření potravy

<p>Ve vrstvě sedimentu z doby před asi 780 tisíci let vědci objevili pozůstatky kaprovitých ryb, které nesou stopy po ohni.<em> (ilustrační foto: Unsplash, Timon Wanner, CC0)</em></p>

Ve vrstvě sedimentu z doby před asi 780 tisíci let vědci objevili pozůstatky kaprovitých ryb, které nesou stopy po ohni. (ilustrační foto: Unsplash, Timon Wanner, CC0)


Reklama

Když naši předkové v průběhu historie přišli na to, že je skvělé připravovat jídlo na ohni, byl to významný posun v naší obživě. Až doposud jsme měli nejstarší důkazy o vaření na ohni z doby přibližně před 170 tisíci let, kdy si na ohni vařili lidé našeho druhu a také neandertálci. Nedávný objev izraelských odborníků ale posouvá využívání ohně k přípravě pokrmů mnohem hlouběji do minulosti.

Výzkumný tým, který vedla izraelská odbornice Irit Zoharová ze Steinhardtova přírodovědného muzea při Telavivské univerzitě, zkoumal fosilní vrstvy na lokalitě Gesher Benot Ya'aqov, která se nachází v Chulském údolí na severu Izraele. V biblických dobách se zde rozkládalo jezero Meróm, dotyčný výzkum ale mířil mnohem hlouběji do minulosti, do období středního pleistocénu.

Nejstarší pochoutky z ryb

První vodítko archeologové našli na místě, kde nebyly téměř žádné rybí kosti, ale jenom rybí zuby. To poukazuje na vaření ryb, protože rybí kosti se na rozdíl od zubů při teplotách nižších než 500 stupňů Celsia rozpadnou. Konkrétně zde vědci narazili na pozůstatky parmy jordánské (Luciobarbus longiceps) a parmičky palestinské (Carasobarbus canis), přičemž oba tyto druhy stále žijí v Izraeli a okolních zemích. Jeden z kolegů Zoharové pak ve stejné oblasti našel důkazy o tom, že zde bylo ohniště.

Rozhodující důkaz přinesl výzkum zubní skloviny, při kterém vědci zjistili, že nalezené zuby byly vystaveny teplotě mezi 200 až 500 stupni Celsia. Právě v tomto rozmezí se rybí maso podle vědců nejlépe propeče. To svědčí o přípravě dávných ryb na ohni podobným způsobem, jaký odhalili experimentální archeologové, když se pokoušeli napodobit prastaré metody vařením. Fosilní nálezy neukázaly, zda si naši předkové kapry pekli, grilovali, vařili nebo smažili. Podle studie ale pravděpodobně využívali nějaký typ zemní pece.

TIP: Naši předci mohli před objevem ohně využívat k vaření horké prameny

„Velké množství pozůstatků ryb na studované lokalitě prokazuje jejich častou konzumaci dávnými lidmi, kteří, jak se zdá, již používali pokročilé způsoby přípravy jídel, k nimž využívali oheň,“ vysvětluje archeoložka Zoharová. 

Předpokládá se, že oheň si poprvé osvojili zástupci druhu Homo erectus před zhruba 1,7 milionem let. „Umět ovládat oheň, abyste se zahřáli, ale není to samé jako ho používat k vaření,“ připomíná archeoložka a dodává, že předkové lidí mohli také jíst ryby u ohniště a do plamenů pak zahazovat zbytky.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907